DPH uvedenou na daňovém dokladu za fiktivní plnění je nutno odvést

Nejvyšší správní soud (NSS) v případu 8 Afs 21/2014 – 30 korigoval výklad krajského soudu, který se týkal ustanovení § 108 odst. 4 písm. f) zákona o DPH. Toto ustanovení stanovuje, že osoba, která vystaví daňový doklad, na kterém uvede daň, je povinna tuto daň zároveň přiznat ve svém přiznání k DPH.

NSS se zabýval sporem, kdy během daňové kontroly byly nalezeny přijaté daňové doklady, na kterých byla uvedena DPH a z kterých si tento subjekt nárokoval daňový odpočet. Na dokladech ale byla sazba daně a daň vyplněna ručně psaným písmem. Při následné kontrole u dodavatele (osoby, která vystavila předmětné daňové doklady) se zjistilo, že ten tyto doklady s uvedenou českou DPH nepřiznal. Znalecké posudky pak prokázaly, že tyto ručně psané údaje uvedl na daňovém dokladu sám vystavovatel.  

Dle názoru NSS vyšel krajský soud při posuzování daného případu a interpretaci zákona o DPH z nesprávného předpokladu, že ustanovení § 108 odst. 4 písm. f) se vztahuje pouze na přeshraniční transakce. Tento předpoklad je dle NSS chybný a nemá oporu v zákoně o DPH, ani v právu EU, a tudíž je aplikovatelný i na vnitrostátní transakce.  

Dále se NSS zabýval otázkou, zda dané ustanovení vyžaduje, aby bylo s naprostou určitostí prokázáno, že zdanitelné plnění deklarované na daňovém dokladu bylo uskutečněno. NSS na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie dospěl k závěru, že doměření DPH není podmíněno prokázáním, že zdanitelné plnění bylo jednoznačně uskutečněno.  

Sdílet článek