EET 2.0: finanční správa vysvětluje nový pojem kontaktní platby

Kontaktní platbou mají být platby uskutečněné při osobním kontaktu s podnikatelem nebo v souvislosti s objednáním či převzetím zboží nebo služby v jeho provozovně. Samotná forma úhrady není rozhodující, protože evidovány mohou být hotovostní i bezhotovostní platby včetně plateb kartou, převodů, QR plateb, inkas, poukázek a obdobných prostředků. Rozdíl je v tom, že bezhotovostní platby, které znaky kontaktní platby nenaplní, se evidovat nemají. Typicky půjde o platby provedené na dálku přes platební bránu v e-shopu nebo QR kód umístěný na webu.

U hotovosti jsou pravidla nastavena přísněji. Tyto platby mají spadat do evidence i tehdy, když proběhnou mimo provozovnu nebo bez osobního kontaktu s podnikatelem. Výjimkou má být situace, kdy hotovost převezme od zákazníka prostředník (například u dobírky) a následně ji převede na účet podnikatele. Do evidence má zároveň spadat i použití kauce nebo obdobné jistoty složené kontaktní platbou a také platby určené k následnému čerpání nebo zúčtování včetně jejich následného čerpání, pokud splní podmínky evidované tržby.

V odpovědích finanční správy považujeme za klíčové příklady týkající se e-shopů a kombinace prodejny s e-shopem. 

• Pokud zákazník zaplatí čistě online přes platební bránu a na prodejně si pouze vyzvedne už zaplacené zboží, evidovat se nemá. 
   
• Pokud zákazník zaplatí až při převzetí na prodejně nebo na odběrném místě, ať už hotově, kartou nebo QR kódem, půjde o kontaktní platbu a evidenční povinnost má vzniknout.
   
• Stejná logika se má uplatnit i u služeb v terénu – například řemeslník má evidovat platbu přijatou u zákazníka, zatímco převod na účet provedený na dálku bez osobního kontaktu se evidovat nemá. 
   

Finanční správa upozorňuje, že rozhoduje skutečný způsob úhrady. Pokud je na faktuře uveden převod, ale zákazník zaplatí hotově na pokladně, má se tržba evidovat.

Odpovědi vycházejí z toho, že evidence má dopadat na příjmy z podnikání fyzických i právnických osob. U fyzických osob se výslovně zmiňuje, že příležitostné činnosti bez povahy podnikání, jako jsou sezónní přebytky ze zahrady, evidenci typicky nepodléhají, pokud se z nich opakováním a záměrem zisku nestane podnikání. 

Zároveň finanční správa uvádí, že posouzení povinnosti není navázáno na plátcovství DPH, takže se režim může týkat i neplátců DPH, pokud přijímají tržby ve formě kontaktní platby. 

Podnikatelé v prvním pásmu paušálního režimu mohou využít speciální režim „EET OFF“ a tržby v systému neevidovat. Paušální daň se jim však zvýší o 1 400 korun měsíčně (více o režimu EET OFF v tomto článku).

Finanční správa v neposlední řadě uvádí, že nebude rozporovat, pokud se poplatník rozhodne evidovat veškeré tržby – tedy i ty, které by byly z EET vyloučeny.