Ekonomické otřesy dopadají i na převodní ceny
Mezi hlavní ekonomická témata roku 2022 patří inflace. Podniky se musí vyrovnávat také s dopady vysokých cen vstupů i narušených dodavatelských řetězců. Nepříznivých faktorů je ale více. Zpomalující ekonomika otevřela řadu nových otázek i v oblasti převodních cen.
V rámci české ekonomiky působí řada společností, které jsou součástí nadnárodních skupin. Ty obchodují s jinými společnostmi v koncernu, kde pro vzájemné dodávky je dohodnuta určitá převodní cena. Velice často jsou převodní ceny stanoveny zjednodušeně formou nákladů a ziskové přirážky, nebo jako tržní cena ponížená o určitou marži.
Koncem roku 2021 a začátkem roku 2022 došlo k řadě tržních událostí, které vystaví skupinové smluvní vztahy závažné zkoušce. Jedná se například o nárůst cen elektrické energie o více než 100 % meziročně. Nebo vzestup referenční úrokové REPO sazby z 0,75 % v srpnu na 3,75 % v prosinci a s tím související zvýšení tržních úrokových sazeb. Nezanedbatelný je nárůst inflace na 6 %, očekáváná inflace přitom podle ČNB může v lednu 2022 dosáhnout výše 10 %. S inflací souvisí rovněž tlak zaměstnanců na navýšení mezd při přetrvávajícím strukturálním nedostatku pracovních sil na trhu. Problémy i nadále panují v dodavatelských řetězcích, například v automobilovém průmyslu. Novým výzvám bude tento sektor ostatně čelit i letos, mimo jiné v souvislosti s přechodem na elektromobilitu a potřebou připravovat se na „Green Deal“. A konečně nesmí v tomto výčtu chybět apreciace kurzu koruny vůči euru.
Tržní otřesy předznamenávají otázky, které si finanční ředitel musí položit: „Je možné zdražení na českém trhu přenést na skupinové odběratele? Přistoupily by nezávislé podniky k úpravám cen? Zpětně či do budoucna? Dovoluje stávající nastavení převodních cen stále generovat dostatečné cash flow? Které společnosti ve skupině má dle rozložení funkcí a rizik zůstat „černý Petr“?
V praxi vidíme řadu situací, které vyžadují pozornost a provedení strategické úvahy do budoucna. Představme si společnost, která rozšiřovala výrobu a investici v minulosti financovala dluhem. Pokud byl úrok z úvěru stanovený jako pohyblivá sazba vázaná například na PRIBOR, byla to konstrukce, jež perfektně fungovala v prostředí nízkých referenčních sazeb. Ale bude generovaný provozní zisk stačit k zajištění dluhové služby nyní? Otázkou je také například u exportně orientovaných společností v pozici smluvního výrobce, která ze smluvních stran ponese efekt posílení české koruny. A věřte, že finanční úřad má na tuto otázku jednoznačný náhled, zvláště pak když kontrola probíhá s dvou- až tříletým odstupem. Diskuse v této oblasti bývají urputné a vychází z předpokladu, že další vývoj kurzu byl přece jasný – čili, měli jste mít velmi dobrou věšteckou kouli.
Výše uvedené se pak zhmotňuje i během závěrkových prací a při rozhodování, co napsat do přílohy k účetní závěrce nebo do výroční zprávy. Správce daně bude chtít s odstupem času doplnit státní kasu a je dobré být na diskusi připraven. Schraňujete si zápisy, e-maily a jiné podklady, které dokumentují provedené úvahy (většinou za omezených informací o budoucím vývoji)? Máte připravené zdůvodnění přijatých závěrů a údaje, kdo rozhodnutí učinil? Je dostupná dokumentace dostatečně robustní?
Pokud si tyto otázky kladete, rádi vám nabídneme náš nezávislý pohled na konkrétní situaci a posoudíme, jak silné karty máte v ruce.