3. 5. 2024
3. 5.
2024
„Flexinovela“ zákoníku práce zamířila do připomínkového řízení
Flexibilní novela zákoníku práce, nedávno představená ministrem práce a sociálních věcí, již byla zaslána oficiálním připomínkovým místům k vyjádření. Jejím hlavním cílem je zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů, větší konkurenceschopnost zaměstnavatelů a podpora sladění soukromého a profesního života zaměstnanců. Novela se dotýká značné řady oblastí napříč zákoníkem práce, a to včetně vzniku nebo skončení pracovního poměru.
Mezi klíčové změny se řadí umožnění souběhu DPČ/DPP s rodičovskou dovolenou. Zaměstnanci na rodičovské dovolené budou moci u zaměstnavatele vykonávat stejnou práci jako před nástupem na tuto dovolenou, a to na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené na dobu trvání rodičovské dovolené. Novela také přináší podporu návratu zaměstnanců do zaměstnání v podobě garance místa po návratu z rodičovské – zatímco v současné době je návrat na stejnou „židli“ zaměstnanci zaručen pouze po návratu z mateřské dovolené, nově by uvedené platilo také pro zaměstnance vracející se z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte.
Další zásadní změny se týkají výpovědní doby. Ta by měla začít běžet již dnem doručení výpovědi druhé straně. Výpovědní dobu bude nově možné zkrátit na jeden měsíc v případě „sankčních“ výpovědí.
Flexibilitu by mělo také podpořit navýšení maximální délky zkušební doby až na čtyři měsíce pro řadové zaměstnance a osm měsíců pro vedoucí zaměstnance, a to s možností prodloužení v průběhu jejího trvání. V této souvislosti však může novela narazit na směrnici EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanoví požadavek přiměřenosti délky zkušební doby, která by v zásadě (až na výjimky) neměla být delší než šest měsíců.
Změny by se měly týkat rovněž zpřesnění nároků zaměstnanců při neplatném skončení pracovního poměru nebo úpravy nároku na zvláštní náhradu v případě skončení pracovního poměru pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tato zvláštní náhrada by měla být zaměstnavatelům refundována ze zákonného pojištění.
Další zásadní změny se týkají výpovědní doby. Ta by měla začít běžet již dnem doručení výpovědi druhé straně. Výpovědní dobu bude nově možné zkrátit na jeden měsíc v případě „sankčních“ výpovědí.
Flexibilitu by mělo také podpořit navýšení maximální délky zkušební doby až na čtyři měsíce pro řadové zaměstnance a osm měsíců pro vedoucí zaměstnance, a to s možností prodloužení v průběhu jejího trvání. V této souvislosti však může novela narazit na směrnici EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanoví požadavek přiměřenosti délky zkušební doby, která by v zásadě (až na výjimky) neměla být delší než šest měsíců.
Změny by se měly týkat rovněž zpřesnění nároků zaměstnanců při neplatném skončení pracovního poměru nebo úpravy nároku na zvláštní náhradu v případě skončení pracovního poměru pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tato zvláštní náhrada by měla být zaměstnavatelům refundována ze zákonného pojištění.
Zákoník práce by měl nově umožnit samorozvrhování směn zaměstnancem na pracovišti, což nyní lze pouze při výkonu práce na dálku. Zaměstnavatelé také budou moci ve více případech vyplatit mzdu v jiné než české měně nebo zaměstnat mladistvé od 14 let během letních prázdnin i bez ukončené povinné školní docházky. Návrh obsahuje také možnost zaměstnavatele zkrátit denní odpočinek zaměstnanců až na šest hodin v případě mimořádných událostí a havarijních stavů.
Výše uvedený výčet změn zákoníku práce není úplný a jejich další podoba bude záviset i na výsledku připomínkového řízení. Jednotlivé oblasti ještě mohou doznat více či méně zásadních změn v průběhu dalších fází legislativního procesu. Hojně diskutovaným tématem, na kterém ale zatím nepanuje shoda, je výpověď bez udání důvodu. Finální znění je tak stále otázkou.
Sdílet článek