Zpět na výpis

GFŘ vydalo nové informace k oznamovací povinnosti podle DAC 6

Generální finanční ředitelství (GFŘ) zveřejnilo nový seznam otázek a odpovědí k oznamovací povinnosti týkající se přeshraničních uspořádání (oznámení podle DAC 6), který doplňuje dokument z prosince 2020 a vnáší nové světlo do problematiky oznamovací povinnosti. Shrnujeme nejzásadnější závěry týkající se obecných informací.

K transparentním daňovým entitám, jako veřejná obchodní společnost nebo podílový fond, je podle GFŘ třeba přistupovat tak, že jejich společník, resp. partner, který se na uspořádání nepodílí z pozice investora, nebude považován za uživatele uspořádání. Oznamovací povinnost podle DAC 6 má proto pouze příslušná daňově transparentní entita. 

V případě přeshraničního uspořádání vytvořeného v rámci skupiny jinou její členskou entitou (GFŘ jako příklad uvádí daňové nebo právní oddělení) mohou nastat následující situace:

  • Pokud členská entita uspořádání pouze navrhla, ale sama se ho neúčastní, má oznamovací povinnost jako zprostředkovatel.
  • Pokud členská entita vytvoří uspořádání, do kterého je sama zapojena jako uživatel, neoznamuje toto uspořádání z pozice zprostředkovatele, ale z pozice uživatele.

GFŘ dále vyjasňuje vztah daňového poradce k oznamovací povinnosti podle DAC 6 při přípravě daňového přiznání. Zapojení daňového poradce, advokáta nebo auditora poskytujícího služby po implementaci uspořádání nenaplňuje podmínky pro jeho oznámení z pozice zprostředkovatele. Obdobně ani poskytnutí poradenství týkajícího se již implementovaného uspořádání, na kterém se daňový poradce nepodílel, nenaplňuje podmínky pro jeho oznámení ani z pozice zprostředkovatele, ani z pozice vedlejšího zprostředkovatele. Podle GFŘ dokonce ani posouzení oznamovací povinnosti již implementovaného uspořádání ze strany daňového poradce nezakládá oznamovací povinnost v pozici zprostředkovatele. Oznamovací povinnosti nepodléhají ani změny u typizovaných uspořádání spočívající ve změně názvu, sídla, zániku nebo sloučení osoby, případně společnosti. 

Pokud má zprostředkovatel bydliště, stálý pobyt, sídlo nebo místo vedení na území ČR, vzniká mu oznamovací povinnost vždy v ČR, přestože k daňové úspoře dochází mimo ČR. 

K posuzovaní testu hlavního přínosu GFŘ uvádí: v případě uspořádání podléhajícího oznamovací povinnosti podle DAC 6 musí být naplněna příčinná souvislost mezi charakteristickým znakem a očekávanou daňovou výhodou následujícím způsobem:

  • Pokud z uspořádání plyne daňová výhoda, která není důsledkem naplnění charakteristického znaku, není třeba test hlavního přínosu posuzovat a oznamovací povinnost nevzniká.
  • Pokud z uspořádání plyne daňová výhoda v důsledku naplnění charakteristického znaku, nedochází automaticky k naplnění testu hlavního přínosu. V souvislosti s oznamovací povinností je třeba posoudit, zda je získání daňové výhody hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů zavedeného uspořádání. 

Test hlavního přínosu není naplněn, pokud daňová výhoda nepředstavuje úsporu na dani, ale pouze zjednodušení daňové administrativy apod. 

Závěrem doplňujeme statistiku finanční správy, ze které vyplývá, že k 30. červnu 2022 bylo podáno celkem 157 oznámení podle DAC 6, a to včetně oznámení historických uspořádání. 

V příštím vydání se budeme věnovat příkladům konkrétních uspořádání, které Informace GFŘ obsahuje.