Hromadná řízení na obzoru, podávat je ale nebude moci každý

V současné době může vícero osob do jisté míry vymáhat obdobná práva společně za využití institutu přistoupení k řízení. Tato právní úprava ovšem postrádá komplexnost a bohužel nepředstavuje efektivní nástroj uplatňování takových nároků. V praxi se tato situace proto řeší prostřednictvím postupování nároků na jiné osoby, které se na vymáhání nároků spotřebitelů specializují, nebo uzavíráním komisionářských smluv.

Z pohledu unijní směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů není tato praxe dostačující. Směrnice vyžaduje, aby členské státy EU, a tedy i Česká republika, zavedly účinný a účelný procesní mechanismus pro zástupné (hromadné) žaloby, který by zvýšil důvěru spotřebitelů a posílil jejich postavení při uplatňování jejich práv, přispěl ke spravedlivější hospodářské soutěži a vytvořil rovné podmínky pro obchodníky na evropském trhu. K přijetí příslušné vnitrostátní právní úpravy má dle směrnice dojít do 25. června 2023. 


Hromadnou žalobou bude možné vymáhat dva typy kolektivních nároků: 

• splnění povinnosti (v praxi se zejména bude jednat o úhradu dlužných peněžitých nároků); 
• určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (v praxi se může jednat kupříkladu o právo na vrácení zboží či odpovědnost za vady výrobku nebo služby). 

Podat ji ale nebude moci kdokoli, kdo má na věci právní zájem, ale pouze nezisková osoba oprávněná podávat hromadné žaloby, typicky spotřebitelská organizace.

Aby se konkrétní osoba (např. spotřebitel) stala účastníkem hromadného řízení, bude se k němu muset ve stanovené lhůtě přihlásit (tzv. opt-in režim). V tomto bodě se návrh zákona liší od návrhů předchozích, které zpravidla počítaly s opačným přístupem, tedy že konkrétní osoby jsou účastníky hromadné žaloby, dokud se samy neodhlásí (opt-out režim). Takový přístup byl dosud předmětem kritiky, protože popírá základní principy soukromého práva, jako je autonomie vůle jednotlivce nebo zásada, že právo náleží bdělým (těm, kteří aktivně dbají o svá práva). Režim opt-out navíc nese vyšší riziko tzv. šikanózních návrhů, tedy hromadných žalob podávaných za účelem poškození konkurenčních podnikatelů.
 

Kdo bude hromadné řízení financovat a jak to bude s odměnou z vysouzeného plnění?

Podle návrhu ponese náklady řízení, včetně rizika neúspěchu ve věci, žalující nezisková osoba a nikoli přihlášení členové skupiny. Toto nastavení má motivovat neziskové organizace, aby si pro účely soudních sporů vybíraly jen taková řízení, kde mají šanci na úspěch, aby tato řízení vedly řádně a získaly pro členy skupiny co nejpříznivější rozsudek. Zároveň se jedná o formu ochrany spotřebitelů, kteří mají v řízení jen omezená práva a omezenou možnost jeho vývoj ovlivnit. Jako kompenzaci za vynaložené náklady, riziko a čas, který nezisková organizace do řízení vloží, jí může soud na její návrh v úvodu řízení přiznat přiměřenou odměnu z vysouzeného plnění. Tento bod je rovněž terčem kritiky, neboť je potřeba vhodně nastavit výši odměny tak, aby na jednu stranu kompenzovala rizika a náklady neziskové organizace, ale zároveň aby nebyla tak vysoká, že bude motivovat k zahajování hromadných řízení za účelem zisku.

Hromadná řízení představují nástroj, jenž by měl spotřebitelům umožnit efektivní uplatnění i menších nároků, které by se nevyplatilo vymáhat individuálně (tzn. zejména bagatelních nároků do výše 10 tis. Kč). Naproti tomu pro podnikatele může představovat nemalé riziko v případě nedodržování jejich povinností a jako takový by mohl vést k většímu důrazu na zvyšování kvality výrobků a služeb i dodržování právních předpisů. Je však třeba vzít v úvahu, že se návrh zákona nachází teprve na počátku legislativního procesu a může ještě doznat řady změn.