Hromadné žaloby v Česku se blíží. Podnikatelé v retailu by se měli připravit
Samostatným zákonem má být dle návrhu ministerstva spravedlnosti do českého právního řádu vtělen institut tzv. hromadné žaloby. Jeho prostřednictvím budou moci (domnělí) držitelé uplatňovat a vymáhat stejné nebo obdobné nároky v rámci jednoho řízení společně. Může se dotknout především podnikatelů, kteří nabízejí nebo prodávají své služby a zboží širokému okruhu zákazníků, tedy podnikají například v bankovnictví, spotřebitelské výrobě nebo v automobilovém sektoru. Návrh zákona je v současnosti v připomínkovém řízení.
Už nyní české právní předpisy do jisté míry umožňují uplatnit právo u soudu kolektivně, například ve spotřebitelských sporech nebo v občanskoprávním řízení díky institutu přistoupení k řízení. Současná úprava je nicméně poměrně kusá a roztříštěná a nepředstavuje efektivní nástroj uplatňování hromadných nároků. V praxi se tak někdy nahrazují chybějící právní úpravy různými smluvními konstrukcemi v podobě například komisionářských vztahů nebo postupování pohledávek.
Návrh zákona v současné podobě počítá s tím, že hromadné řízení bude možné vést o všech soukromoprávních sporech. Česká hromadná žaloba by také měla umožňovat vést řízení v obou variantách – tedy jak ve formě odhlašovacího, tak i přihlašovacího řízení (tzv. režim opt-out, resp. opt-in). Dosavadní verze návrhu zákona preferovala řízení odhlašovací, tedy takové, kterého by se ze zákona účastnili všichni držitelé stejného nebo obdobného nároku, aniž by se jejich nositelé jakkoliv aktivně účastnili řízení nebo dokonce aniž by o něm věděli.
Vymožené finanční prostředky by byl žalovaný povinen složit na účet soudu, který by následně uspokojoval nároky jednotlivých účastníků. Zbývající částka, o níž by se nikdo nepřihlásil, by propadla státu. V tomto postupu vidíme inspiraci americkým systémem náhrady škody, který akcentuje její sankční charakter. Takové pojetí náhrady škody však nemá v českém právním prostředí žádnou tradici, a proto ho odborníci zpochybňovali. V reakci na kritiku ministerstvo svůj postoj přehodnocuje: preferovaným typem by nakonec mělo být řízení přihlašovací, do něhož se jednotliví nositelé nároků budou sami aktivně přihlašovat a které spíše odpovídá českému právnímu řádu.
Český zákonodárce předložením návrhu zákona o hromadných žalobách předběhl ten evropský. Takzvanou „směrnici o reprezentativních žalobách“ teprve projednává Evropský parlament. Jakkoliv zákonodárce v rámci důvodové zprávy deklaruje soulad navrhované úpravy se směrnicí, v mnohých aspektech se od ní liší. Na rozdíl od české úpravy je směrnice například zaměřena výhradně na spotřebitelské spory nebo výslovně zakazuje financování hromadného řízení konkurenty žalovaného. Je proto pravděpodobné, že po schválení příslušné směrnice bude muset český zákonodárce zákon o hromadných žalobách změnit.
Institut hromadných žalob je zcela nový nástroj, který by měl umožnit efektivní uplatnění i nižších nároků, které se v současnosti nevyplatí vymáhat individuálně. Zejména podnikatelům v retailu proto doporučujeme sledovat vývoj legislativního procesu a na novou právní úpravu se připravit. Institut hromadných žalob totiž vystaví některé podnikatele ještě větším nárokům spotřebitelů a v konečném důsledku povede k většímu důrazu na zvyšování kvality výrobků a služeb a dodržování právních norem.