Jak moc lze omezit práva společníka v s.r.o.

Zákon o obchodních korporacích s účinností od 1. ledna 2014 umožnil společnostem vytvářet zvláštní druhy podílů. Jinými slovy společnosti získaly možnost spojovat s podíly různé druhy práv a povinností a stejně tak tato práva a povinnosti modifikovat nebo je z podílů dokonce zcela odebírat. Připuštění zvláštních druhů podílů bylo malou revolucí v korporátním právu. Tento krok však vedle rozrušení nad liberálností zákonodárce, inspirovanou německou právní doktrínou, přinesl i značné pochyby, co se mantinelů této nově zavedené svobody týče.  

Právní úprava nestanoví žádná bližší pravidla pro tvorbu zvláštních podílů. Pro absenci jakýchkoliv mantinelů se laická ani profesionální veřejnost ne vždy shodne na tom, jaká práva lze se zvláštními podíly spojovat, a zejména jaká lze odebrat. Ukazatelem směru jsou obecné právní principy zákazu porušení dobrých mravů a zákazu bezdůvodného zvýhodnění či znevýhodnění člena obchodní korporace, které plynou z občanského zákoníku. I přes chybějící explicitní úpravu jen málokdo z nás bude pochybovat o možnosti modifikovat (zúžit) hlasovací právo společníka (s jeho odebráním za určitých okolností dokonce zákonný text výslovně počítá), výši podílu na zisku nebo likvidačním zůstatku. Kde bude ale hranice jejich limitace? Nakolik se u nás například projeví závěry německé právní úpravy, která neumožňuje z podílu odebrat současně právo na podíl na zisku, likvidačním zůstatku a hlasovací právo? Prosadil by se u nás tento závěr pouze silou právní argumentace?

Některé z těchto otázek se snažil v navrhované novele zákona o obchodních korporacích řešit zákonodárce, a to výslovným stanovením limitů pro tvorbu zvláštních podílů ve společnosti s ručením omezeným. Bude-li novela v aktuálním znění vyhlášena, zmizí pochybnost o tom, nakolik můžeme podíl o „majetková“ práva zkrátit. Novela jasně stanoví, že s podílem musí být spojeno alespoň jedno z trojice práv – právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo, a to v plném rozsahu. Rovněž se stanoví, že ve společnosti musí být alespoň jeden podíl s hlasovacím právem. Toto poměrně logické ustanovení má zajistit, aby valná hromada zůstala funkčním tělesem společnosti. Novela také chrání společníky s podílem bez hlasovacího práva: pro vyloučení případných pochybností výslovně zůstalo nedotčeno ustanovení zákona, dle kterého se k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy vyžaduje souhlas toho společníka, do jehož práv je tímto rozhodnutím zasahováno.

Novela pochopitelně nepokračuje v sáhodlouhém výčtu práv, kterých společník nebude moci být nijak zbaven. Ostatně ani se nedomníváme, že by takový zásah do textu zákona byl z hlediska právní jistoty potřebný nebo prospěšný. Stanovení jejich okruhu a limitů v konkrétních případech tak zůstává věcí právního výkladu. 

I poslední úprava zákonného textu ve vztahu k tvorbě druhů podílů představuje pouze vyjasnění existujícího pravidla. Obdobně jako v případě akciové společnosti se i ve společnosti s ručením omezeným výslovně zakazuje vydávání tzv. úrokových podílů, tj. podílů, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. K tomuto závěru bychom nicméně dospěli i za stávající úpravy.

Pro české prostředí jsou tato pravidla i přes jistou tradici u západních sousedů stále novinkou a uvidíme, jak se osvědčí. Využívání různých druhů podílů mělo a má být nástrojem, jak společnost co možná nejvíce přizpůsobit potřebám společníků. Variabilní podíly tak mohou například vykompenzovat jinak silné či slabé postavení dotčeného společníka. Nově upřesněné limity pro tvorbu zvláštních podílů tak jejich použití v praxi mohou napomoci.