Jak od 1. ledna 2024 zdaňovat zaměstnanecké benefity?
Generální finanční ředitelství vydalo Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 v návaznosti na novelu zákona o daních z příjmů obsaženou v tzv. konsolidačním balíčku. Jde o rozsáhlý a pro daňové poplatníky náročný materiál, který může v praxi přinášet další otázky. V našem článku zmiňujeme nejvýznamnější oblasti.
Problematice zaměstnaneckých benefitů věnujeme náš seminář ve čtvrtek 18. ledna 2024 (registrovat se můžete na online formu nebo na prezenční účast).
Stravování zaměstnanců
Metodická informace upřesňuje podmínky, za kterých drobné občerstvení poskytnuté na pracovišti a dále také stravování poskytnuté v rámci pracovní snídaně, oběda nebo večeře, není předmětem daně u zaměstnance.
Obdobným způsobem Metodická informace specifikuje formy poskytování stravování (peněžní a nepeněžní příspěvky, případně stravování v rámci vlastního stravovacího zařízení), jejichž úhrn musí zaměstnavatel sledovat pro účely stanovení osvobozeného příjmu na straně zaměstnance.
Firemní sportovní zařízení a kurzy
Specificky se Metodická informace věnuje tématu posiloven, cvičebního nářadí a obdobného sportovního vybavení, které je zaměstnancům k dispozici volně na pracovišti. Vyjmenovává, kdy se jedná o využití cvičebního nářadí k dosažení lepšího pracovního výkonu, které není předmětem daně, a naopak, kdy se již jedná o využití sportovního zařízení, které se započítává do limitu osvobození vymezených „volnočasových“ benefitů (kultura, sport, zdravotnické prostředky, tištěné knihy…). Stanovuje také, že např. lekce, kurzy či služby, které „plnohodnotně“ nahrazují komerční služby, je nutné zahrnovat do limitu pro účely osvobozených benefitů.
Dále jsou zde rozebírány podmínky, za kterých nepeněžní příjmy plynoucí zaměstnanci z účasti na sportovních a kulturních akcích pořádaných zaměstnavatelem nejsou předmětem daně.
Jak ocenit nepeněžní příjem zaměstnance?
Složitým tématem bude pro mnohé zaměstnavatele ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance v případech, kdy půjde o nepeněžní plnění vytvořené vlastní činností zaměstnavatele (které může, ale nemusí být poskytováno také třetím osobám) nebo ocenění nepeněžního plnění ovlivněného různými slevami, které zaměstnavatel získal od poskytovatelů služeb nebo zboží. Metodická informace nabízí v závislosti na konkrétní situaci několik možností, jak ocenění stanovit. Zmiňuje rovněž různé varianty a příklady, které mohou volbu komplikovat.
Benefitní karty a vznik nepeněžního příjmu
Kdy vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem v případě nejrůznějších benefitních účtů, jež různí provozovatelé benefitních systémů v současné době nabízejí?
Metodická informace k tomuto pouze podotýká, že moment poskytnutí plnění závisí především na právním nastavení vztahu zúčastněných subjektů – nejen mezi zaměstnavatelem a provozovatelem benefitního systému, ale také s konečnými poskytovateli plnění.
Lze rovněž předpokládat zvýšenou kontrolu ze strany správců daně s ohledem k nestandardním transakcím, při nichž by zaměstnancům byly před koncem roku 2023 účelově připisovány benefitní body.
Posouzení uznatelnosti nákladů u zaměstnavatele
Opětovně spíše obecné principy popisuje Metodická informace v kapitole týkající se daňové uznatelnosti nákladů na zaměstnanecké benefity a stravování u zaměstnavatele.
Specificky zmíněn je kupříkladu nový režim zdanění u zaměstnanců a daňové uznatelnosti u zaměstnavatele v případě tzv. nadlimitních „volnočasových“ benefitů, limitace uznatelnosti nákladů do výše příjmů v případě zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců, nebo nově stanovená možnost plné daňové uznatelnosti nákladů v souvislosti s příspěvky na stravování zaměstnanců.
V závěru nabízí Metodická informace přehledovou tabulku, která shrnuje režim zdanění u zaměstnance a zaměstnavatele v případě vybraných benefitů a plnění.
Odkaz na Metodickou informaci naleznete zde.