Kdo ve skutečnosti vlastní společnost? Odpověď už není pro každého

Z veřejné evidence neveřejná

Novela zakotvuje neveřejnost evidence. Veřejnosti napříště zůstane pouze možnost ověřit, zda je u dané právnické osoby skutečný majitel zapsán, a nahlédnout už jen do úzkého výseku údajů, zejména těch, k jejichž uveřejnění dal majitel souhlas nebo které se automaticky propisují z veřejného rejstříku. Orgány veřejné moci a povinné osoby (např. banky, notáři) si přístup k údajům zachovají prostřednictvím dálkového přístupu pro účely plnění AML povinností. Ostatní se ke konkrétním údajům dostanou jen tehdy, osvědčí-li ministerstvu spravedlnosti tzv. oprávněný zájem. Ten je vázán na předcházení praní peněz a financování terorismu. U vybraných skupin se oprávněný zájem rovnou předpokládá (např. novináři, neziskové organizace a akademici z této oblasti, osoby vstupující do obchodního vztahu, veřejní zadavatelé a poskytovatelé dotací). Přístup na základě oprávněného zájmu se má udělovat na dobu tří let, přičemž žadateli budou zpřístupněné zpravidla jen aktuální údaje.

Novela současně posiluje postavení skutečných majitelů: nově se dozvědí, kdo do jejich záznamu nahlížel, a v odůvodněných případech (u nezletilých a nově i při riziku, že se skutečný majitel stane obětí trestného činu) bude možné údaje zcela znepřístupnit.
 

Sankce jsou zpět a s nimi nová povinnost

Rozsudky českých soudů sice dočasně znemožnily zahajování řízení o nesrovnalosti a ukládání sankcí, nicméně znepřístupněním evidence v prosinci 2025 tato překážka odpadla – nezávisle na novele. Rejstříkové soudy tak již dnes mohou opět řešit nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů, vymáhat evidenční povinnost nebo sankcionovat právnické osoby až do výše 500 tisíc Kč, a to za chybějící zápis nebo nesoulad v evidenci skutečných majitelů. 

Současně se uplatní i soukromoprávní sankce, jako je zákaz výplaty podílu na zisku či likvidačním zůstatku nebo pozastavení výkonu hlasovacích práv. Novela na tento stav navazuje a uplatnění soukromoprávních následků zpřesňuje. Rozlišit je přitom třeba dvě situace. Není-li zapsán skutečný majitel obchodní společnosti, nelze vyplatit podíl na zisku (či likvidační zůstatek) ani umožnit výkon hlasovacích práv jemu, ani společníkovi, jehož je rovněž skutečným majitelem. Nově se to týká pouze společníků s podílem na základním kapitálu alespoň pět procent a takový společník musí korporaci předložit svůj výpis z evidence ne starší tří měsíců. Nicméně je-li skutečným majitelem osoba určená jen podle postavení ve vrcholném vedení (tzv. náhradní skutečný majitel), sankce se neuplatní. Odlišná je však situace, kdy společník nemá v evidenci zapsaného vůbec žádného skutečného majitele, co6 lze ověřit z veřejné části evidence. Tehdy nelze podíl vyplatit ani umožnit rozhodování bez ohledu na výši podílu. 
 

Co je potřeba řešit

Již nyní je namístě ověřit, zda zápis odpovídá skutečné vlastnické a řídicí struktuře a napravit případné nesrovnalosti. Chybný či chybějící zápis totiž nadále ohrožuje účast společnosti v zadávacích řízeních či čerpání dotací a komplikuje bankovní i transakční prověrky. Po nabytí účinnosti novely bude u společníků navíc třeba zajistit aktuální výpis z evidence před výplatou podílu na zisku a konáním valné hromady. 

Kdy novela začne platit

Novela nyní míří do Poslanecké sněmovny a počítá s účinností od 1. ledna 2027. Je možné, že ještě v průběhu projednávání dozná změn. S ohledem na to, že se jedná o transpozici unijní směrnice do českého právního řádu, by však v jejích klíčových požadavcích – zejména v podmínění přístupu k evidenci prokázáním oprávněného zájmu, nebo zárukách pro ohrožené či nezletilé skutečné majitele – nemělo dojít k zásadním změnám.