Okamžité eurové platby a ověření příjemce: nové povinnosti pro české banky a platební instituce

Ověření příjemce

Jednou z nejvýznamnějších změn nařízení (EU) 2024/886, které se označuje jako Instant Payments Regulation (IPR), je zavedení povinného ověření příjemce platby nejen u okamžitých, ale i u standardních eurových úhrad. Poskytovatel platebních služeb plátce (standardně banka nebo platební instituce – pro zjednodušení budeme dále používat jen „banka plátce“ a „banka příjemce“) musí ověření zajistit bezprostředně poté, co plátce zadá údaje o příjemci, a ještě předtím, než mu umožní platbu autorizovat.

Pokud plátce zadá IBAN a jméno příjemce, banka plátce požádá banku příjemce o ověření, zda se oba údaje shodují. Při neshodě musí být plátce upozorněn, že provedením platby mohou být prostředky převedeny na účet, který uvedenému příjemci nepatří.

Pravidla počítají také s případy, kdy se údaje liší pouze nepatrně. V takovém případě banka sdělí plátci jméno, které je k danému IBAN vedeno, aby se mohl před autorizací rozhodnout, zda bude v platbě pokračovat.

U právnických osob může být namísto jména použit také jiný údaj, který příjemce jednoznačně identifikuje, například daňové identifikační číslo, evropský identifikátor nebo kód LEI.

IPR pamatuje i na platební kanály, u nichž plátce nezadává současně IBAN a jméno příjemce. Také v těchto případech musí banka zajistit správnou identifikaci příjemce platby a mít pro tento účel nastaveny spolehlivé vnitřní postupy.
 

Okamžité eurové úhrady 24 hodin denně

Poskytovatelé platebních služeb, kteří svým klientům nabízejí odesílání a přijímání standardních eurových úhrad, budou muset nabízet také jejich okamžitou variantu. Okamžité úhrady přitom musí být dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a každý kalendářní den.

Banka příjemce musí zajistit, aby byla částka na účtu příjemce dostupná do deseti sekund od okamžiku přijetí platebního příkazu a ve stejné lhůtě potvrdit dokončení transakce. Pokud banka plátce takové potvrzení do deseti sekund neobdrží, musí účet plátce bezplatně a bezodkladně uvést do stavu, v němž by byl, kdyby k transakci nedošlo.

Okamžitou úhradu musí být zároveň možné zadat prostřednictvím stejných kanálů, kterými klient může zadávat jiné úhrady. Pokud tedy banka umožňuje standardní úhradu prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví, na pobočce nebo jiným způsobem, musí příslušný kanál zpřístupnit také pro okamžité úhrady.

Důležité je rovněž, že poplatek účtovaný plátci nebo příjemci za okamžitou úhradu nesmí být vyšší než poplatek za jinou úhradu odpovídajícího typu.

Pro poskytovatele platebních služeb v členských státech mimo eurozónu existuje úzce vymezená výjimka týkající se okamžitých eurových úhrad z účtů vedených v národní měně. Na základě předchozího povolení příslušného orgánu – v České republice jím je ČNB – může být s ohledem na přístup poskytovatele k eurové likviditě stanoven limit na jednotlivou transakci. Tento limit však nesmí být nižší než 25 000 eur.

Kdo ponese riziko platby nesprávnému příjemci?

Ověření příjemce mění také rozložení odpovědnosti mezi poskytovatele platebních služeb a jejich klienty.

Typickým případem bude situace, kdy klient uvede správné jméno zamýšleného příjemce platby, ale zadá nesprávný IBAN. Banka musí před autorizací platby ověřit, zda se zadané údaje shodují. Pokud zjistí nesoulad, upozorní na něj klienta a současně jej informuje, že autorizací platby mohou být peníze převedeny na účet, který uvedenému příjemci nepatří. Pokud se i přesto rozhodne klient platbu autorizovat, banka za provedení platby na špatný účet nebude odpovídat.

Stejně tak banka nebude odpovídat tehdy, pokud ověření provedla řádně. Pokud tedy klient zadá údaje, které se vzájemně shodují, ale označují jiného příjemce, banka nemůže zjistit, že klient zamýšlel peníze poslat někomu jinému.

Jiná situace nastane, pokud banka svou povinnost ověření příjemce nesplní, a právě toto pochybení povede k nesprávnému provedení platby. V takovém případě musí klientovi bezodkladně vrátit převedenou částku a případně uvést jeho účet do stavu, v němž by byl, kdyby k platbě nedošlo.
 

Kdy začnou nová pravidla platit v České republice?

Pro poskytovatele platebních služeb v členských státech, jejichž měnou není euro, stanoví IPR postupný náběh jednotlivých povinností.

Od 9. ledna 2027 musí banky umožnit přijímání okamžitých eurových úhrad. Pro platební instituce a instituce elektronických peněz se tato povinnost uplatní o tři měsíce později, tedy od 9. dubna 2027.

Od 9. července 2027 musí poskytovatelé umožnit také odesílání okamžitých eurových úhrad. Od stejného data se na české poskytovatele uplatní také povinnost ověřovat příjemce.

Pro odesílání okamžitých eurových úhrad z účtů vedených v českých korunách stanoví IPR za splnění příslušných podmínek další přechodné období, a to do 9. června 2028.
 

Euro je zatím jen začátek

IPR se zatím soustředí na úhrady v eurech. Připravovaný evropský balíček PSD3/PSR však míří dál.

Podle finálního kompromisního znění PSR potvrzeného v dubnu 2026 se má mechanismus kontroly shody jména příjemce a identifikátoru jeho účtu rozšířit také na úhrady, které nespadají pod nynější pravidla IPR. Nová úprava má současně výrazně posílit ochranu klientů před platebními podvody, včetně případů tzv. spoofingu, kdy se podvodník vydává za poskytovatele platebních služeb.

Pro české banky a platební instituce tak IPR představuje první krok k širší změně evropského systému prevence platebních podvodů a rozdělení odpovědnosti mezi klienty a poskytovatele platebních služeb.