Home office z pláže: lákavý benefit i potenciální problém
Letní měsíce přinášejí zvýšený zájem o práci ze zahraničí. Zaměstnanci chtějí spojit dovolenou s prací a zaměstnavatelé jim často vycházejí vstříc. Home office z jiného státu však není jen „běžná práce na dálku s lepším výhledem“. Může s sebou nést řadu pracovněprávních, daňových i regulatorních rizik, která stojí za to zvážit ještě před tím, než zaměstnanec na pláži otevře notebook.
Práce na dálku se po covidové pandemii stala standardní součástí pracovního života a řada zaměstnanců dnes očekává možnost vykonávat práci alespoň příležitostně mimo kancelář. V letních měsících se navíc stále častěji objevují žádosti o výkon práce ze zahraničí, typicky z dovolenkových destinací. České právo pro výkon práce na dálku ze zahraničí zvláštní úpravu neobsahuje, přesto je nutné myslet na potenciální rizika.
V první řadě je třeba zdůraznit, že zaměstnanec nemá na výkon práce ze zahraničí nárok. Rozhodnutí, zda takový režim umožnit, zůstává na zaměstnavateli. Zaměstnavatel by zároveň měl jasně definovat podmínky, za kterých je možné takovou práci vykonávat, a to ideálně prostřednictvím individuální dohody se zaměstnancem, případně také interní směrnice. V praxi se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé žádosti schvalují ad hoc, bez hlubšího zvážení jejich dopadů.
Jednou z klíčových oblastí, kterou je třeba mít stále na paměti, je bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Odpovědnost za zajištění bezpečných pracovních podmínek totiž zůstává na zaměstnavateli, a to bez ohledu na to, kde zaměstnanec práci vykonává. Zaměstnavatel by měl trvat na tom, aby zaměstnanec pracoval jen na místech vyhovujícím požadavkům BOZP a zajistil si dostatečné pojištění, případně aby si pojištění kryjící rizika spojená s výkonem práce ze zahraničí sám sjednal.
Samostatnou kapitolou je rovněž ochrana firemních dat a kybernetická bezpečnost. Připojování k veřejné hotelové Wi-Fi síti, práce ze sdílených prostor nebo používání soukromých zařízení mohou významně zvýšit riziko úniku citlivých informací. Zaměstnanec by měl při práci používat chráněnou VPN a zařízení zaměstnavatele. Rovněž je dobré myslet na skutečnost, že některé internetové stránky či aplikace mohou být ve třetích zemích blokovány.
Zejména při déletrvající práci ze zahraničí pak také nelze opominout možnost, že se na pracovněprávní vztah pracovníka mohou začít uplatňovat také předpisy státu, ve kterém vykonává práci, i když byl sjednán podle českého práva.
Kromě právních rizik by měli vzít zaměstnavatelé na vědomí i případné dopady v daňové oblasti či v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, pamatovat je potřeba i na imigrační dopady. Ačkoli krátkodobé pobyty zpravidla nepovedou k rozsáhlejším povinnostem a administrativní zátěži, je vhodné jejich případné dopady vždy individuálně posoudit.
Řada zaměstnavatelů dosud nemá pravidla pro práci na dálku ze zahraničí systematicky nastavena. Při správném nastavení však může být „workation” atraktivním benefitem, aniž by představoval významné právní riziko. V případě zájmu vám rádi pomůžeme s nastavením interních pravidel nebo posouzením konkrétních situací.