Kdy vzniká či zaniká stavba v právním slova smyslu a jaký to má daňový dopad?
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku zabýval otázkou, kdy vzniká či zaniká stavba jako věc v právním smyslu (7 Afs 132/2022-22). Tato skutečnost totiž měla vliv na uplatnění daňových nákladů.
Společnosti v projednávaném případě shořel seník a ze statických důvodů musel být zbourán. Obnovu seníku společnost financovala z náhrady škody, kterou obdržela od pojišťovny. Náklady považovala za daňově uznatelné jako náklady na opravu hmotného majetku. S tím při následné daňové kontrole nesouhlasil správce daně a poté ani NSS, ke kterému se případ dostal.
Dle názoru NSS vzniká stavba (jako věc v právním slova smyslu) v okamžiku, v němž je vybudována minimálně do takového stádia, od něhož všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází, když je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Obdobně k zániku stavby jako věci dochází u nadzemních staveb tehdy, není-li již patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby (tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím, obvykle při současném odstranění zdiva příček). Pro posouzení zániku původní stavby je tak rozhodující, co bylo odstraněno, nikoliv, co bylo nově vybudováno. Při úplné destrukci obvodových zdí je dle NSS nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutné posoudit míru uvedených zásahů.
Ve zmíněném případě došlo k úplné destrukci obvodových zdí a NSS přisvědčil názoru správce daně, že seník jako věc v právním slova smyslu zanikl. K tomuto posouzení NSS využil znaleckého posudku.
Dle NSS měla proto být jako daňově uznatelný náklad uplatněna daňová zůstatková cena vyřazeného zbouraného seníku. Do zdanitelných výnosů měla být proúčtována náhrada škody od pojišťovny a prostředky spojené s výstavbou nového seníku měly být do nákladů zahrnovány postupně prostřednictvím odpisů (nikoliv tedy jako jednorázový náklad na opravu). NSS přitom považuje za irelevantní, že uvedený náklad společnost vynaložila v souvislosti s požárem a byl kompenzován pojistným plněním od pojišťovny.