Právo
5. 9. 2018

Konečně rychlejší výstavba dálnic a jiné klíčové infrastruktury?

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (169/2018 Sb.) nabyla účinnosti 31. srpna 2018. Vztahuje se zejména na páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě, pražské letiště či další objekty uvedené v příloze novely.

Radim Kotlaba
Lucie Patková

Při realizaci staveb dopravní infrastruktury jsou velkým problémem časové prodlevy způsobené přezkumem rozhodnutí souvisejících s povolením příslušné stavby. Novela proto zavádí některé instituty, jejichž cílem je podstatně zkrátit a zefektivnit povolovací řízení k důležitým stavbám. Mezi nejvýznamnější patří zavedení fikce souhlasu s vydáním závazných stanovisek v rámci povolovacích řízení. Pokud úřad nevydá závazné stanovisko do 60 dnů, platí, že povolení není tímto stanoviskem podmíněno. Toto pravidlo se však nebude vztahovat na vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí EIA. 

Další stěžejní změnu představuje možnost vydání mezitímního rozhodnutí v rámci vyvlastňovacího řízení a povinnost vlastníka nemovité věci strpět provádění přípravných prací (včetně provádění měření a průzkumných prací, vstupu a vjezdu na cizí pozemky), a to dokonce ještě před samotným zahájením příslušného povolovacího řízení. Mezitímní rozhodnutí může příslušný úřad vydat na žádost vyvlastnitele, shledá-li, že podmínky pro vyvlastnění příslušného objektu jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny. V mezitímním rozhodnutí pak může v závislosti na předmětu daného řízení rozhodnout o zrušení věcného břemene nebo práva stavby, omezení vlastnického práva nebo dokonce o odnětí vlastnického práva a jeho přechodu na vyvlastnitele. Proti takovému rozhodnutí se dotčená osoba nemůže odvolat, nicméně může podat správní žalobu a požádat o odložení vykonání rozhodnutí.  

Jedna z nejdůležitějších novinek je oproti výše uvedeným změnám ve prospěch vlastníka. Jde o upřesnění postupu, který předchází řízení o vyvlastnění. Vyvlastnitel je povinen pokusit se uzavřít smlouvu o získání práv k potřebné nemovité věci, a to ve lhůtě 90 dnů počítající se od doručení návrhu takové smlouvy vlastníkovi. Pokud se vyvlastniteli smlouvu uzavřít nepodaří, je možné přistoupit k vyvlastnění. Novela doplňuje, že k vyvlastnění je možné sáhnout tehdy, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k příslušnému pozemku nebo ke stavbě, ovšem smlouva nebyla v devadesátidenní lhůtě uzavřena, a to i přes evidentní snahu vyvlastnitele se s vlastníkem dohodnout. Novela v tomto kontextu doplňuje pravidlo, podle něhož lze k vyvlastnění přistoupit pouze tehdy, pokusil-li se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění s vyvlastňovaným o případné dohodě jednat.
 
Až praxe ukáže, zda při výstavbě klíčové infrastruktury ubude byrokracie, zatímco vlastnická práva budou stále přiměřeně chráněna.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign