Kontroverzní novela daňového řádu již vyšla ve Sbírce
Začátkem června vyšla ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela daňového řádu. Ta rozšiřuje informační povinnost vůči správci daně. Novela s několikaměsíčním zpožděním implementuje evropskou směrnici DAC 5, která zajišťuje přístup k údajům zjištěným podle zákona AML. Umožní získat od bank širší spektrum informací o daňových poplatnících.
Správce daně bude nově moci žádat informace o zmocněncích oprávněných nakládat s penězi na bankovních účtech, o osobách, které prostředky na účet vložily, o příjemcích plateb a o pronajatých bezpečnostních schránkách. V rámci legislativního procesu z novely vypadl velmi kritizovaný přístup k údajům o službách vzdáleného přístupu k účtu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, jež se k účtu přihlásilo.
Zbrusu nová informační povinnost vyplývající ze směrnice DAC 5 se dotkne tzv. povinných osob podle zákona AML. Správce daně si bude moci vyžádat informace a dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta. Tato novinka se vedle finančních institucí dotkne především regulovaných poradců a s výjimkou vybraných profesí překračuje požadavky evropské legislativy. Ta totiž požaduje přístup pouze pro účely mezinárodní správy daní, zatímco novela daňového řádu počítá s využitím údajů i pro tuzemskou správu daní. Autoři novely argumentovali tím, že v rámci správy daní je obtížné oddělit výkon správy daní s mezinárodním prvkem. Na vybrané profese, tj. advokáty, auditory, soudní exekutory, daňové poradce a notáře, jejichž mlčenlivost je tradičně chráněna, se nová povinnost vztahuje právě jen v souvislosti s mezinárodní správou daní. Těchto vybraných profesí se bude moci dotazovat pouze Generální finanční ředitelství, nikoli každý správce daně. Důvodem zvláštního režimu této skupiny je zejména snaha o zajištění práva na právní pomoc.
Toto ovšem není jediná novela, kterou můžeme v souvislosti se směrnicemi DAC do budoucna očekávat. Směrnici DAC 6 se věnujeme v samostatném článku. Evropská komise navíc Česku formálně vytkla nesprávnou implementaci směrnice DAC 2, jež zavedla automatickou výměnu informací o finančních účtech známou rovněž pod zkratkami CRS či GATCA.