Květnové prodloužení „slevy“ na naftu – co se mění a co zůstává

V minulém článku jsme vysvětlovali, jak snížení spotřební daně z nafty funguje a jak stát sleduje marže čerpacích stanic. 

Dubnová opatření – daňovou úlevu u nafty i regulaci marží, aby se sleva skutečně promítla do cen na stojanech – se nyní vládní kabinet rozhodl prodloužit také na květen. Spotřební daň z nafty tak zůstane snížená o 1,939 Kč na litr, což po započtení DPH znamená úsporu přibližně 2,35 Kč na litr. 

Stát tak drží zdanění nafty na nejnižší úrovni, kterou umožňuje evropské právo. Podle ministerstva financí už dubnový balíček přinesl domácnostem i firmám reálné úspory – u větších nádrží mohly ušetřit až několik set korun na jedno tankování. Rozpočtové náklady tohoto opatření vláda odhaduje zhruba na jednu miliardu korun měsíčně.
 

Dvě nové úpravy v regulaci

V květnu se nicméně z části mění způsob, jakým stát reguluje maximální přípustné ceny pohonných hmot. Aby opatření lépe fungovalo v delším období a nebylo příliš citlivé na denní výkyvy cen, zavádí se dvě technické úpravy: 

1. místo jednodenní velkoobchodní ceny se bude nově používat třídenní klouzavý průměr, a
    
2. maximální povolená marže čerpacích stanic se posouvá na 3 Kč za litr u benzínu i nafty. 
    

Podle vlády to neznamená automatické zdražení – cílem je zajistit stabilitu, nikoliv „povinné“ zdražení. Dubnová data ukázala, že většina pump měla marže hluboko pod touto hranicí. 

Nové parametry výpočtu maximálních cen budou zveřejněny v cenovém věstníku na webu ministerstva financí. Pro běžného zákazníka se nic zásadního nemění: slevu na dani má dál „garantovanou“ regulací marží, která má bránit extrémním přirážkám obchodníků. Z praktického hlediska by se tak květnové ceny nafty měly nadále držet pod úrovní, na které by byly bez státních zásahů – a to jak díky nižší dani, tak díky omezení marží na čerpacích stanicích.