Z judikatury
7. 11. 2018

Máte dceřinou společnost? Pozor na nepřímé náklady na držbu podílu

U nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti mají poplatníci na výběr. Buď prokáží jejich skutečnou výši, nebo přijmou zákonné zjednodušení a vyloučí 5 % přijatých dividend jako daňově neuznatelný náklad. Krajský soud v Brně v nedávném rozsudku zdůraznil povinnost daňového subjektu nižší náklady skutečně prokázat a připomenul, že do kalkulace je třeba zahrnout veškeré nepřímé náklady. Odmítl mimo jiné, že by mohla jediným nákladem být odměna za jeden den práce člena statutárního orgánu.

Jana Fuksová
Lucie Málková

V posuzovaném případu (29 Af 53/2016) společnost tvrdila, že její nepřímé náklady na držbu podílu se omezily pouze na mzdové náklady statutárního orgánu za jeden den práce ročně. Další náklady v řádech desítek korun byly údajně tak zanedbatelné, že nebyly pro nevýznamnost kalkulovány. Správce daně uvedený postup odmítl a vyloučil zákonem stanovenou paušální částku nákladů ve výši 5 % z přijatých dividend s odůvodněním, že se společnosti nepodařilo prokázat výši uplatněných nepřímých nákladů. Krajský soud postup správce daně potvrdil. Dle dostupných informací nebyla podána kasační stížnost, případem se proto nebude dále zabývat Nejvyšší správní soud.

Krajský soud zdůraznil přirozený běh věcí, kdy mateřská společnost z pozice svého postavení vykonává u dceřiné společnosti určitou řídící funkci, tj. radí jí, jaké má provádět činnosti či jaká přijímat rozhodnutí. Nepřímé náklady jsou náklady charakteru správní režie, které souvisí jednak s držbou podílu v dceřiné společnosti, ale i s ostatními činnostmi společnosti. Dle Krajského soudu lze za nepřímé režijní náklady považovat například část nákladů souvisejících s provozem účtárny, sekretariátu ředitele, funkcí ředitele či ekonoma, režijní náklady na telefonní a jiná připojení, náklady na sběr a vyhodnocování informací o vývoji hospodaření a stavu dceřiné společnosti.

Rozsudek nabízí vodítko k určení přímých nákladů na držbu podílu, které jsou také daňově neuznatelné. Mezi takové dle názoru soudu patří vedle nákladů vzniklých přímo v souvislosti s konáním valné hromady dceřiné společnosti rovněž náklady na poradenství a podporu dceřiné společnosti, pokud jí nejsou přeúčtovány.

Z povahy věci je zřejmé, že náklady spojené s držbou podílu je složité vyčíslit. Zákon o daních z příjmů umožňuje nepřímé náklady neprokazovat a aplikovat právní fikci, že tyto náklady tvoří 5 % přijatých dividend. Pokud by tento zjednodušující postup byl pro některé mateřské společnosti příliš daňově zatěžující, je možné správci daně prokázat skutečnou výši nepřímých nákladů. Důkazní břemeno v takovém případě však nese mateřská společnost. Pokud výši skutečných nepřímých nákladů dostatečně neprokáže, uplatní se zákonná fikce. Rozsudek Krajského soudu v Brně připomíná, že kalkulaci a prokazování nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign