Minimální efektivní daň: co přinese českým firmám?
Finalizace úpravy globální minimální efektivní daně probíhá paralelně na úrovni OECD a EU. Na zavedení této daně ve výši 15 % panuje obecná shoda. Členské státy EU mají povinnost přijmout příslušnou legislativu již v průběhu roku 2023, přičemž mohou v některých případech její uplatňování odložit. Návrh českého implementačního zákona ještě nebyl zveřejněn. Dopad na české společnosti bude nepochybně širší, než se v současné době obecně předpokládá.
Globální minimální daň se bude uplatňovat u společností, které jsou součástí skupiny, jejíž konsolidovaný obrat přesahuje 750 mil. eur (18 mld. Kč). Pokud sazba efektivní daně (zjednodušeně) stanovená jako podíl daně (splatné a odložené), kterou skupina vykazuje v rámci dané jurisdikce a zisku před zdaněním stanoveného na základě mezinárodních účetních standardů za danou jurisdikci, nedosahuje 15 %, vznikne povinnost hradit dorovnávací daň.
Použití mezinárodních účetních standardů bude tedy při výpočtu efektivní daně rozhodující. Daňová povinnost bude zahrnovat jednak daň splatnou v dané jurisdikci, ale také daň odloženou. Efektivní daň se může tedy významně lišit od sazby statutární daně (např. z důvodu slev) a může se vztahovat i na společnosti, které nespadají do nízko daněných jurisdikcí, tedy z jurisdikcí se statutární sazbou nad úrovní 15 %.
Pravidla pro výpočet efektivní daně a daně dorovnávací budou jednotná pro všechny jurisdikce. Dorovnávací daň vybere za své dceřiné společnosti stát mateřské společnosti. Avšak i stát dceřiné společnosti se bude moci rozhodnout, že tuto daň vybere. V takovém případě bude tato dorovnávací daň uhrazená dceřinou společností započtena oproti daňové povinnosti společnosti mateřské. Lze předpokládat, že ČR se rozhodne případnou dorovnávací daň, která by vznikla na úrovni českých dceřiných společností, vybrat, případně uložit dceřiným společnostem povinnost prokázat, že dorovnávací daň nevznikla. V opačném případě bude totiž dorovnávací daň příjmem státního rozpočtu státu mateřské společnosti, ač by se vztahovala k ekonomické činnosti dceřiné společnosti v ČR.
Z tohoto pohledu lze zjednodušeně rozdělit dopady na české společnosti do dvou kategorií:
- První kategorií jsou české společnosti, které jsou na vrcholu konsolidačního celku skupin s obratem nad 750 mil. eur. Tyto společnosti budou muset ověřit výši efektivní daně za všechny jurisdikce, ve kterých mají ekonomické aktivity.
- Do druhé kategorie náleží české dceřiné společnosti, které jsou součástí konsolidačního celku s obratem nad 750 mil. eur. Ty budou muset ověřovat výši efektivní daně na úrovni ČR.
V obou případech to kromě vzniku případné dorovnávací daňové povinnosti přinese i nutnost splnit řadu povinností souvisejících s prokázáním, že tato dorovnávací povinnost nevznikla.
V následujících vydáních Daňovek se tomuto tématu budeme dále věnovat.