Navrhované změny v konsolidačním balíčku

O konsolidačním balíčku jsme psali zde.

Zavedení možnosti vést účetnictví v cizí měně

Účetní jednotky budou mít možnost vést účetnictví v cizí měně (v eurech, dolarech nebo britských librách), pokud je tzv. funkční měnou, a to už od ledna 2024. Definice funkční měny je koncipována pouze obecně jako měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí a při jejím vymezení by se mělo vycházet z mezinárodních účetních standardů.  Podrobnější pravidla vymezí prováděcí vyhláška.  

Související novela zákona o daních z příjmů neobsahuje žádné ustanovení pro úpravu základu daně v souvislosti s účtováním v cizí měně. Pro účely stanovení základu daně se bude vycházet z účetního hospodářského výsledku stanoveného v cizí měně a daň se v cizí měně také vypočítá. Informační systém finanční správy ale prozatím neumožňuje správu daně v cizí měně, proto v daňovém tvrzení poplatník přepočítá daň na základě směnného kurzu ke konci zdaňovacího období. Zaplatit daň bude možné v cizí měně, ale na osobním účtu poplatníka bude evidována v českých korunách v přepočtu ve výši, v jaké byla připsána na účet finanční správy (tedy nikoliv ve výši uvedené v daňovém tvrzení). 

Zavedení možnosti danit pouze realizované kurzové rozdíly

Poplatníci daně z příjmů budou mít možnost vyloučit zaúčtované nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně v období jejich vzniku (zaúčtování) a do základu daně je zahrnout až v období, kdy je kurzový rozdíl realizován.  Pokud se poplatník pro tuto možnost rozhodne, musí ji použít konzistentně pro všechny kurzové rozdíly (zisky i ztráty) vztahující se k veškerému majetku a závazkům. O vstupu a výstupu z tohoto daňového režimu musí poplatník informovat správce daně ve stanovené lhůtě. Období, po které poplatník nedaní nerealizované kurzové rozdíly, by nemělo být kratší než tři zdaňovací období. Při vystoupení z režimu bude třeba dodanit všechny kurzové rozdíly, které byly ze základu daně vyloučeny, a o které nebyl zatím upraven výsledek hospodaření. Stejné dopady potom bude mít např. přeměna nebo vstup do likvidace. 

Oznamovací povinnost u příjmů plynoucích daňovému nerezidentovi

Konsolidační balíček upravuje i oznamovací povinnost u příjmů plynoucích daňovému nerezidentovi ze zdrojů v České republice. Oznamovací povinnosti budou podléhat příjmy z licenčních poplatků a podílů na zisku a úroků, včetně kapitálových příjmů vymezených pro účely zdanění obdobně jako podíly na zisku a úroky (i v případě, že jsou osvobozené od daně nebo nepodléhají zdanění v České republice). V případě úrokových příjmů bude zachováno současné osvobození, pokud za kalendářní měsíc nepřesáhly 300 tis. Kč.

Zrušení registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob a některých plátců daně

Z důvodu omezení administrativní zátěže se navrhuje zrušit registrační povinnost poplatníků daně z příjmů fyzických osob (rezidentů i nerezidentů) a registrační povinnost plátců daně u příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou. 

Zveřejňování zprávy o daních z příjmů a podávání zprávy o udržitelnosti

Z návrhu nového zákona o účetnictví se do konsolidačního balíčku přesouvá implementace povinnosti velkých nadnárodních skupin zveřejňovat zprávu o daních z příjmů (tzv. veřejný Country by Country Reporting). Tato povinnost se vztahuje ke zdaňovacím obdobím započatým od 22. června 2024. 

Dále se přesouvá implementace evropské směrnice ohledně povinnosti vybraných skupin podávat zprávy o udržitelnosti, která by měla být použitelná už pro účetní období započatá od 1. ledna 2024.

Zdanění nepeněžních benefitů

Podle návrhu má být zachováno daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, ale se zavedením limitu osvobození do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, kterou se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a která je každoročně vyhlašována nařízením vlády. Pro rok 2023 je průměrná mzda stanovena ve výši 40 324 Kč, tzn. definované nepeněžní benefity do úhrnného limitu 20 162 Kč by měly být na straně zaměstnance osvobozeny od daně. Limit by se měl posuzovat u každého zaměstnavatele samostatně. Na základě přechodného ustanovení by se nový limit pro osvobození nepeněžních benefitů měl uplatnit na plnění poskytnutá zaměstnavatelem od nabytí účinnosti novely. Nepeněžní plnění poskytnutá před nabytím účinnosti mají být posuzována dle původního znění zákona.

Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů

Návrh ruší výjimku pro tuto formu odměňování vybraných pracovníků. Přechodné ustanovení by mělo zajistit, aby se rušení osvobození nedotklo osob, které měly v daných bytech bydliště před účinností zákona.

Změny u občerstvení poskytnutého na pracovišti a u pracovních obědů

Poskytnutí drobného občerstvení na pracovišti (které nedosahuje intenzity snídaně, oběda nebo večeře) v rámci výkonu závislé činnosti by dle výkladu zákonodárců nemělo představovat zdanitelný příjem zaměstnance, nýbrž zajištění pracovních podmínek na pracovišti. Obdobně by se mělo nahlížet na pracovní obědy či snídaně s obchodními partnery, kterých se zaměstnanec účastní v rámci plnění svých pracovních povinností.

Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů

V případě osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílů po uplynutí časového testu jen do výše 40 mil. Kč za zdaňovací období je nově navržen odklad účinnosti tohoto opatření o jeden rok, tedy na 1. ledna 2025.

Zjednodušení evidence u dohod práce

Oproti původnímu návrhu by se měla zjednodušit evidence dohod o provedení práce. Podrobnosti připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Změny u odvodu pojistného na sociální zabezpečení při souběhu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů

Při souběhu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů a překročení kumulativního limitu pro účast na pojistném na sociální zabezpečení bude zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel, povinen odvést příslušné OSSZ svou část pojistného ve výši 7,1 %.

Zaměstnanec nebude mít oproti předchozímu znění návrhu zákona žádnou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli o dalších dohodách o provedení práce uzavřených u jiných zaměstnavatelů. Zda v daném měsíci vznikla účast na pojištění v důsledku překročení kumulativního limitu, bude vyhodnocovat ČSSZ zpětně a tuto skutečnost pak oznámí všem zaměstnavatelům i zaměstnanci. 

Nově bude zavedena povinnost pro zaměstnavatele upozornit zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději v den nástupu do zaměstnání na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení.

Upozorňujeme, že obdobná změna zatím nebyla navržena u odvodů pojistného na zdravotní pojištění i přesto, že povinnost odvodů na zdravotní pojištění u dohod o provedení práce je přímo vázána na zákon o nemocenském pojištění.  Vzhledem k chybějící právní úpravě v zákoně o zdravotním pojištění tak zaměstnavatel bude muset řešit zpětné odvody pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnavatele i za zaměstnance. Jak od zaměstnance zpětné odvody pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatel vybere či zda pozdní odvody zdravotního pojištění budou sankcionovány ze strany zdravotních pojišťoven, zůstává stále nedořešeno.

DPH

Sazba DPH u novin a časopisů by se měla sjednotit přeřazením novin z 21% sazby do nižší sazby ve výši 12 %. 

Spotřební daně 

Návrh předpokládá mírnější náběh (z hlediska výše sazeb i časového horizontu) sazby spotřební daně u elektronických cigaret včetně nikotinových sáčků. Naopak meziroční růst sazby daně z lihu by se měl zvýšit.

Daň z nemovitých věcí

Koaliční pozměňovací návrh ruší záměr rozdělit výnos daně z nemovitých věcí mezi obecní a státní rozpočet a vrací se k aktuálně existujícímu modelu „jedné“ daně z nemovitých věcí. Navýšení výnosů z daně z nemovitých věcí má být realizováno prostřednictvím navýšení sazeb daně. V průměru se navržené zvýšení pohybuje ve výši 1,8násobku aktuálních sazeb. Jako příklad můžeme uvést zpevněné plochy užívané k podnikání, kde se navrhuje zvýšení z 5 Kč/m2 na 9 Kč/m2, či zvýšení z částky 10 Kč/m2 na 18 Kč/m2 u zdanitelných staveb a jednotek sloužících k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě a energetice. Stát v důsledku tohoto opatření očekává navýšení celkového výnosu daně z nemovitých věcí z 12,4 mld. Kč v roce 2022 na 22,4 mld. Kč v roce 2024. Navýšení výnosu o 10 mld. Kč plynoucího obcím si bude stát kompenzovat snížením alokace sdílených daní.

Daně z hazardu

Podle návrhu se má zvýšit minimální daň za jeden herní automat na 13 400 Kč. Mění se také rozpočtové určení – státu by se měly navýšit výnosy daně z hazardu do výše 55 % z výnosu, přičemž zbývající část by měla být rozdělena obcím dle stanovených kritérií (počet obyvatel, resp. počet povolených herních automatů v obci).