Nečekaný rozsudek SDEU: uplatnění komisionářské struktury

Prodávající uzavřel s kupujícím smlouvu o budoucí smlouvě kupní, na základě které kupující získal nárok na koupi pozemků. Následně uzavřeli standardní kupní smlouvu. Předmětem smlouvy o budoucí smlouvě kupní bylo zajištění administrativních kroků potřebných k prodeji pozemků. Kupující se v této smlouvě zavázal provést na vlastní náklady služby související se shromážděním potřebných dokumentů, zaměřením pozemků, se zápisem do katastru nemovitostí apod. Zajištění těchto aspektů je podle rumunské vnitrostátní právní úpravy nezbytné k tomu, aby mohla být řádně uzavřena kupní smlouva.

Kupující si na zajištění administrativních požadavků vyplývajících ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní najal třetí osobu. Náklady na tyto správní úkony tak nikdy nebyly fakturovány prodávajícímu, neboť je kupující považoval za náklady spojené se svou investicí, vynaložené navíc pro účely dosažení zdanitelných příjmů.

Správce daně však kupujícímu doměřil DPH ze služeb souvisejících se zajištěním zápisu do katastru nemovitostí třetí osobou. Stěžejním argumentem byla podle správce daně skutečnost, že tyto služby kupující poskytl vlastním jménem, ale na účet prodávajícího, který měl zákonnou povinnost administrativní úkony provést. Tudíž situaci klasifikoval jako klasickou komisionářskou strukturu. Soudní dvůr potvrdil závěr správce daně, že ačkoli za tyto služby nebyla sjednána žádná odměna, jedná se o poskytnutí zdanitelného plnění (jako při komisionářské struktuře) a DPH má správně být odvedená.