Nejvyšší soud ČR: lze umořit blankosměnku?

Blankosměnka je užitečný nástroj, který se běžně používá v různých druzích transakcí. Jde o směnku, která není vyplněná (obvykle chybí částka nebo datum splatnosti), přitom věřitel může chybějící údaje doplnit podle předem dohodnutých pravidel. Z pohledu věřitele umožňuje rychlejší a jednodušší vymáhání pohledávky. Má však jednu nevýhodu – pokud chce věřitel přistoupit k vymáhání pohledávky z blankosměnky, musí ji vyplněnou soudu předložit. Problém tak nastává, když ji věřitel ztratí nebo zničí, neboť právo na jeho uspokojení je vtěleno v této listině.  

K takovému „administrativnímu pochybení“, konkrétně skartaci blankosměnky, došlo i v řízení, které posuzoval Nejvyšší soud. Věřitel se po skartaci blankosměnky domáhal u soudů tzv. umoření – což je postup, kterým se nahrazuje ztracená či zničená listina, kterou je třeba předložit k uplatnění práva (typicky cenný papír). Obecné soudy v řízení potvrdily, že se blankosměnka považuje za umořenou. S tím nicméně nesouhlasil výstavce blankosměnky, který podal dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Podle výstavce totiž blankosměnku umořit nelze, neboť v ní není inkorporováno žádné právo, které by se dalo uplatnit. Do vyplnění všech náležitostí totiž blankosměnka není „úplnou směnkou“.  

Obdobný postoj jako výstavce směnky zastává i část právní teorie, na druhou stranu se objevují i názory, že blankosměnku umořit lze, neboť vyplnit ji by nebylo bez umoření možné. Také by byla oslabena ochrana věřitele (který by neměl být sankcionován za to, že ji nestihl vyplnit) a dlužníka (aby bylo možné zabránit zneužití ztracené listiny).  

Nejvyšší soud konstatoval, že blankosměnka obecně není listinou, kterou nelze umořit, a zbývá tak posoudit, zda se jedná o listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva. Soud přitom nepřehlédnul, že blankosměnka se vystavuje právě proto, aby se v budoucnu stala skutečnou (platnou) směnkou, proto ji za takovou listinu považuje. Přiklonil se tedy k názoru, že blankosměnku je možné umořit.