Nejvyšší soud potvrdil striktní pravidla doručování výpovědí
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel zaměstnanci doručovat písemnosti, kterými se ukončuje zaměstnání, primárně do vlastních rukou na pracovišti, v bytě zaměstnance nebo kdekoliv bude zastižen. Až teprve není-li to možné, může dokument poslat poštou. Praktickými dopady tohoto pravidla se nedávno zabýval Nejvyšší soud. Jeho verdikt je pro zaměstnavatele poměrně přísný.
V řešeném případě se zaměstnavatel nejprve pokusil zaměstnanci doručit výpověď na pracovišti. Zaměstnanec však v daný den čerpal dovolenou a osobní předání se nezdařilo. Zaměstnavatel ještě týž den zaslal zaměstnanci výpověď poštou. Poštovní doručovatel ale zaměstnance nezastihl. Zásilka byla uložena na poště, zaměstnanec si ji během lhůty k vyzvednutí nepřevzal. Zaměstnavatel považoval výpověď za řádně doručenou takzvanou fikcí doručení. Zaměstnanec se takovému závěru bránil žalobou u soudu.
Jádrem sporu byla otázka, zda skutečně nebylo možné doručit zaměstnanci výpověď osobně, tj. zda zaměstnavatel byl oprávněn přistoupit k poštovnímu doručování. Zákon tuto podmínku detailněji nespecifikuje. Výkladu se proto ujal Nejvyšší soud. Konstatoval, že je v každém konkrétním případě potřeba zkoumat, zda byl zaměstnanec objektivně dosažitelný, zda se zaměstnavatel pokusil o osobní předání, co bylo důvodem jeho neúspěchu, zda mělo v dané situaci smysl učinit další pokus o doručení, jak bylo naléhavé doručení písemnosti a zda bylo možné očekávat, že poštovní doručování bude úspěšnější než opakované osobní doručování. Současně zdůraznil, že smyslem právní úpravy je, aby zaměstnanec písemnost skutečně obdržel. Nejde tedy jen o dodržení formálních postupů, o nichž je předem zřejmé, že nemohou sledovaný cíl naplnit.
V daném případě se zaměstnavatel pokusil osobně doručit zaměstnanci výpověď jen jednou, v pátek, přičemž věděl, že zaměstnanec zrovna čerpal dovolenou. Poštovní zásilka, kterou toho dne odeslal, nemohla být doručena dříve než v pondělí. Podle Nejvyššího soudu měl zaměstnavatel možnost pokusit se o opakované osobní doručení, a to kdekoli a klidně i o víkendu, či v pondělí, kdy se měl zaměstnanec vrátit zpět na pracoviště. Proto uzavřel, že podmínky pro možnost doručování poštou v daném případě splněny nebyly a doručení je neúčinné.
Rozhodnutí na zaměstnavatele klade poměrně vysoké nároky. Aby mohli přistoupit k poštovnímu doručování, musí se nejprve snažit zaměstnance zastihnout i mimo pracoviště, a to třeba i mimo pracovní dobu. Jeden pokus o doručení na pracovišti v praxi stačit nemusí. Zlepšení by mohla přinést tzv. velká novela zákoníku práce, kterou aktuálně projednává vláda. Podle ní by napříště pro možnost poštovního doručení stačilo, aby se zaměstnavatel pokusil doručit zaměstnanci písemnost na pracovišti. Zda bylo nebo nebylo možné dokument doručit zaměstnanci osobně na jiném místě, už by nebylo nutné řešit. Ani po novele však nemusí být dostatečný jeden pokus o předání