Zpět na výpis

Novela umožní zaměstnancům, aby si sami rozvrhovali pracovní dobu

Ministerstvo práce si dalo chvályhodný cíl – zflexibilnit pracovněprávní regulaci. Připravilo proto hned několik návrhů novel zákoníku práce. Jednou z nejvýznamnějších změn, která už prošla legislativním procesem, je možnost zaměstnanců sami si rozvrhovat pracovní dobu.

V současnosti umožňuje zákoník práce přenesení práva rozvrhovat pracovní dobu ze zaměstnavatele na zaměstnance pouze v případě práce na dálku nebo v případě sdíleného pracovního místa, kdy si pracovní dobu rozvrhují zaměstnanci, kteří pozici sdílejí. Ostatní zaměstnanci aktuálně mají možnost ovlivnit svou pracovní dobu jen při pružném rozvržení pracovní doby. Musí se ale pohybovat v rámci mantinelů nastavených zaměstnavatelem v podobě pevných úseků pracovní doby. To se brzy změní – novela zákoníku práce přinese od 1. ledna 2025 možnost ujednat si, že si pracovní dobu bude za sjednaných podmínek rozvrhovat do směn sám zaměstnanec.

Ony podmínky novela blíže nespecifikuje. Důvodová zpráva uvádí, že zaměstnavatel by měl zejména se zaměstnancem sjednat povinnost zaměstnance dodržovat zákonné přestávky v práci, minimální dobu odpočinku, bezpečnostní přestávky nebo např. maximální délku směn. Za případná porušení bude totiž i nadále odpovídat zaměstnavatel. Doporučit lze i další omezení, např. aby si zaměstnanec nerozvrhoval práci na noc, víkendy nebo svátky. Dohoda může také určit, zda má být rozvržení pracovní doby rovnoměrné či nikoli.

I při samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem bude nadále platit, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby. V rámci dohody lze proto doporučit sjednat povinnost součinnosti zaměstnance, například ve formě dodávání výkazů pracovní doby ve sjednané frekvenci. Praktické může být i ujednání o tom, že zaměstnavatel může za určitých podmínek volnost zaměstnance omezit a pracovní dobu určit sám.

Novela výslovně počítá s tím, že se při samorozvrhování nepoužije běžná úprava pracovní doby dle zákoníku práce, s výjimkou povinnosti zaměstnance být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny, a dále povinnosti dodržet, že jednotlivá směna nebude delší než 12 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance sjednaná v pracovní smlouvě bude muset být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem.

Novela myslí také na případné překážky v práci, dovolenou nebo třeba pracovní cesty. V těchto případech se bude vycházet z tzv. záložního rozvržení pracovní doby do směn, které bude zaměstnavatel povinen předem určit. Při jiných důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance ale zaměstnancům, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami, náhrada mzdy nebo platu (až na výjimky) příslušet nebude.

Co se týče případného ukončení dohody o samorozvrhování pracovní doby, novela předpokládá buď dohodu obou stran, popřípadě jednostrannou výpověď s 15denní výpovědní dobou, která začne běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.