Novela zákoníku práce vyřeší zvyšování minimální mzdy a rozvržení pracovní doby zaměstnancem

Zásadní změnou, kterou novela přináší, je úprava mechanismu zvyšování minimální mzdy. Její výši už nebude každoročně upravovat nařízení vlády. Zákoník práce nově zavede valorizační mechanismus, který bude navázán na predikci průměrné mzdy v národním hospodářství a na koeficient označující kupní sílu minimální mzdy ve vztahu k životním nákladům. Koeficient stanoví vláda nařízením na období dvou let. Ministerstvo financí vyhlásí do 31. srpna predikci průměrné mzdy v národním hospodářství a do 30. září měsíční a hodinovou minimální mzdu na následující kalendářní rok.
 

Institut zaručené mzdy, která nyní stanoví minimální výdělek podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, se úplně zruší. Zůstane pouze zaručený plat pro zaměstnance ve veřejné sféře, a to ve čtyřech stupních namísto dosavadních osmi. Výše zaručeného platu bude odvozena od 1 až 1,6násobku minimální mzdy.
 

Pozměňovacím návrhem se do novely dostalo také rozvržení pracovní doby zaměstnancem, s čímž původně počítala zmiňovaná „flexinovela“. Samorozvrhování bude možné na základě písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance a budou jej moci využít jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak dohodáři, a to od 1. ledna 2025. Zároveň jej bude možné sjednat při práci na dálku i při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele. Při rozvrhování bude mít zaměstnanec povinnost dodržet nařízenou délku směn, doby odpočinku a průměrnou týdenní pracovní dobu určenou zaměstnavatelem. U čerpání dovolené, překážek v práci nebo na pracovní cestě se uplatní fiktivní rozvrh pracovní doby, který je zaměstnavatel předem povinen určit. Dohodu o samorozvrhování pracovní doby bude možné kdykoliv bez udání důvodu písemně vypovědět, přičemž výpovědní doba bude činit 15 dní.
 

Novela také vyřeší situaci, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Jestliže se odborové organizace mezi sebou nedohodnou na postupu jednání o uzavření kolektivní smlouvy, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s jednou nebo více odborovými organizacemi, které mají u něj v pracovním poměru největší počet členů. Ostatní odborové organizace mají právo návrh kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem projednat.
 

Mezi další změny patří také zrušení povinnosti zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh čerpání dovolené, což by mělo snížit administrativní zátěž na straně zaměstnavatele. Nově bude také možné sjednat odměnu z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Mělo by rovněž dojít k úpravám v oblasti výkonu práce ve zdravotnictví – novela by měla umožnit zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu či zavedení nového příplatku za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví.
 

Pokud se podaří splnit cíl vlády, aby novela prošla legislativním procesem už v červenci, bude účinná od 1. srpna letošního roku.