Novinka v oblasti přeshraničních přeměn – rozdělení vyčleněním
Rozdělení, v českém prostředí poměrně častá forma přeměny i užitečný nástroj pro řízení rizik nebo daňových aspektů, se dočkalo harmonizované evropské úpravy. Novela směrnice zavádí mimo jiné nová pravidla pro přeshraniční přemístění sídla i rozdělení, a to včetně českému právnímu řádu dosud neznámé formy přeshraniční přeměny – rozdělení vyčleněním. Lhůta pro implementaci je 31. ledna 2023.
Současná česká právní úprava i praxe zná dva druhy rozdělení:
- rozštěpením, tedy situaci, kdy z jedné rozdělované obchodní korporace přechází celé jmění alespoň na dvě nástupnické obchodní korporace, přičemž tato rozdělovaná zaniká,
- odštěpením, kdy rozdělovaná korporace nezaniká, část jmění zůstává rozdělované obchodní korporaci a část jejího jmění přechází alespoň na jednu nástupnickou korporaci.
Dále lze rozdělení ve smyslu české úpravy kategorizovat podle toho, zda vznikají nové společnosti (rozštěpení/odštěpení se vznikem nových společností), anebo dochází ke sloučení přecházejících částí jmění s již existující společností (rozštěpení/odštěpení sloučením); případně kombinace těchto variant. Český zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev také obsahuje úpravu postupu při přeshraničním rozdělení.
Výše zmíněná novela stanovuje harmonizovaná pravidla pro přeshraniční rozdělení společností pro všechny státy EU, a to rozdělení rozštěpením i odštěpením, ovšem pouze pro případy rozdělení se vznikem nových společností. Variantu rozštěpení a odštěpení sloučením evropská úprava z důvodu složitosti prozatím neupravuje. Novinkou obsaženou v této novele je ale ještě třetí varianta rozdělení, a to tzv. rozdělení vyčleněním.
Rozdělení vyčleněním, typ přeshraniční přeměny, kterou český právní řád dosud nezná, představuje možnost vytvořit společnost tzv. vyčleněním. Z rozdělované společnosti se převádí část jmění na jednu či více nástupnických společností. Na rozdíl od již známých forem rozdělení získává cenné papíry nebo podíly na takto nově vytvořené nástupnické společnosti rozdělovaná společnost, která se stává jediným společníkem/akcionářem této společnosti vzniklé vyčleněním, a nikoli společníci rozdělované společnosti. Dle dosavadní právní úpravy se společníky společnosti nově vznikající v rámci rozdělení stávají společníci rozdělované společnosti.
Vyčlenění tedy simuluje situaci, kdy si společnost založí dceřinou společnost, do níž vloží část jmění, případně část závodu, ovšem s výhodami, které tyto transakce v podobě přeměny přináší zejména v oblasti daní, ale i například v oblasti právního nástupnictví v případě uzavřených smluv.
Pro podnikatele tedy může nová úprava přinést nový nástroj pro usnadnění a zlevnění přeshraničních restrukturalizací. Očekáváme, že novelizovaný zákon o přeměnách umožní provádět rozdělení vyčleněním i jako čistě vnitrostátní přeměnu.