Nový zákon o realitním zprostředkování posiluje práva spotřebitelů

Zákon o realitním zprostředkování nabyl účinnosti 3. března 2020. Zájemci o koupi, prodej, pronájem nebo nabytí užívacího práva k nemovitostem díky němu získávají celou řadu nových práv. O jaká práva se jedná?

Smlouva o realitním zprostředkování, kterou uzavírá realitní zprostředkovatel se zájemcem o koupi, prodej, pronájem nebo získání užívacího práva k nemovitostem, musí být uzavřena v písemné formě. Zároveň nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva (tj. smlouva, kterou se převádí vlastnické právo k nemovitosti a/nebo se uděluje užívací a/nebo požívací právo). Musí také obsahovat zákonem stanovené podstatné náležitosti, tj. označení předmětu převodu/užívání/požívání (alespoň obecným způsobem), výši kupní ceny/nájemného/jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná (alespoň obecným způsobem), a výši provize nebo způsob jejího určení.  

Neplatnost smlouvy o realitním zprostředkování hrozí, není-li uzavřena v písemné formě a/nebo neobsahuje výše uvedené podstatné náležitosti a/nebo je obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti však může vznést pouze zájemce, nikoli zprostředkovatel.  

Nejpozději ke dni uzavření smlouvy o realitním zprostředkování je realitní zprostředkovatel povinen předat zájemci (který není vlastníkem dané nemovité věci) výpis z katastru nemovitostí týkající se předmětu realitního zprostředkování. Výpis nesmí být starší než tři pracovní dny, jinak je zájemce oprávněn od smlouvy odstoupit do 14 dnů ode dne jejího uzavření. 

Zájemce je dále oprávněn od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit, pokud realitní zprostředkovatel nesplní svou zákonnou povinnost poskytnout mu informace o: 

  • konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu nebo předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět; 
  • výši provize či způsobu jejího určení, pokud má ke stejnému předmětu převodu uzavřenou jinou smlouvu o zprostředkování. 

Zvláštní ochranu získávají spotřebitelé, tedy zájemci, kteří do smluvního vztahu vstupují mimo své podnikání, resp. výkon svého povolání. V jejich případě navíc platí: 

  • smlouvou o realitním zprostředkování nelze uložit povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy; 
  • je-li uzavřena smlouva o realitním zprostředkování na dobu neurčitou, může výpovědní doba činit nejvíce jeden měsíc; 
  • výhradní realitní zprostředkování lze ujednat jen na dobu určitou, nejdéle však na dobu šesti měsíců (lze opakovaně prodlužovat, nejdříve však 30 dnů před uplynutím ujednané doby); 
  • záloha na provizi nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize;  
  • pokud byla realitní smlouva uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo po zájemci požadovat provizi a 
  • ke splnění nebo zajištění dluhu spotřebitele nelze použít směnku nebo šek. 

Pokud by smlouva o zprostředkování obsahovala některé z výše uvedených zakázaných ujednání, bylo by takovéto ujednání neplatné a vůči zájemci nevynutitelné. 

Věřme, že zákon o realitním zprostředkování naplní svůj účel, kterým je ochrana spotřebitele a zkvalitnění služeb v oblasti realit. Snad úplně zamezí nebo aspoň ve velké míře omezí dosavadní nekalé praktiky realitních kanceláří. 

Sdílet článek