NSS k odpočtu DPH: kdo má právo nakládat se zbožím jako vlastník

Daňový subjekt nakupoval zboží od svého dodavatele, který zboží nechával na svém skladě pod svou kontrolou a zajišťoval i jeho další prodej. Prodej prováděli zaměstnanci dodavatele na základě plné moci od daňového subjektu. Informace o svých nákupech a následných prodejích získával subjekt od svého dodavatele jednou měsíčně. 

Správce daně nárok na odpočet DPH daňovému subjektu odmítl s tím, že nenabyl právo nakládat se zbožím jako vlastník. NSS přístup správce daně potvrdil. V referenci na judikované principy Soudního dvora Evropské unie NSS zdůraznil, že pro účely převodu práv nakládat se zbožím jako vlastník je třeba, aby vlastník mohl činit rozhodnutí, která ovlivňují právní situaci zboží. V případě, že tak činí prostřednictvím zmocněnce, je stále nutné, aby vlastník mohl alespoň rámcově ovlivnit jednání zmocněnce. Předpokladem pro to je, že vlastník ví, o jaké zboží se jedná a má reálnou možnost udílet zmocněnci pokyny k danému zboží a reagovat na případné překročení oprávnění daného zmocněnce. V opačném případě zmocněnec se zbožím fakticky nakládá jako jeho vlastník, rozhoduje totiž o právní situaci daného zboží zcela o své vůli, byť formálně jedná jménem zastoupeného.   

Tento závěr je založen především na skutečnosti, že daňový subjekt neměl žádný prostor rozhodovat o právním osudu (prodeji) zboží. Zaměstnanci dodavatele jednali při prodejích relativně nezávisle, daňový subjekt se v daném případě dozvěděl o prodejích až ex post.

NSS tedy konstatoval, že k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník pro účely DPH nedojde v případě, kdy se nabyvatel vzdá výkonu podstatných práv vlastníka, která umožňují rozhodovat o právním osudu zboží, ve prospěch dodavatele. 

Právo nakládat se zbožím jako vlastník pro účely DPH si v takovém případě ponechá původní dodavatel. 

Složitější obchodní modely, kde se zbožím může dále nakládat původní vlastník nebo kupující sám nerozhoduje o prodeji, doporučujeme vždy prověřit.