NSS k prokázání totožnosti odběratele zboží z jiného členského státu
Nejvyšší správní soud položil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku, zda je možné odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu, pokud není prokázáno dodání konkrétnímu odběrateli. SDEU bude případ teprve posuzovat.
Společnost B2 Energy dodávala řepkový olej podnikatelským subjektům do Polska. Související transakce vykázala ve svém přiznání k DPH jako dodání zboží do jiného členského státu. Uplatnila tedy na uskutečněná dodání osvobození od DPH s nárokem na odpočet.
Správce daně v návaznosti na zahájenou daňovou kontrolu za období únor až květen 2015 konstatoval, že společnost nedoložila dodání subjektům, které označila za příjemce zboží. Nebylo dle něj pochyb o faktické přepravě zboží do Polska, ale podkladová dokumentace (nákladní listy CMR, vážící listy, aj.) plně neodpovídala údajům vykázaným společností. Současně deklarovaní příjemci nevykázali pořízení zboží z ČR a nepřiznali související DPH ve svých polských přiznáních k DPH. Správce daně společnosti následně z těchto transakcí doměřil DPH na výstupu.
Případ posuzoval již v minulosti Nejvyšší správní soud a nyní ho po doplnění dodatečných důkazních prostředků znovu otevřel. S odkazem na nedávný rozsudek SDEU Kemwater ProChemie polemizoval s názorem, že lze související závěry použít analogicky i na posuzovaný případ. Konkrétně se soud zamýšlel, zda je nutno osvobození od DPH zachovat, pokud není identifikován konkrétní příjemce a ze skutkových okolností vyplývá, že zboží bylo dodáno jiné osobě povinné k dani (plátci). V tomto ohledu NSS také upozornil na skutečnost, že zboží bylo patrně dodáno jiným plátcům, neboť se jednalo o transakce ve vysokých hodnotách dosahujících desítek tisíc eur.
Vzhledem k protichůdné tuzemské judikatuře tedy NSS položil SDEU předběžnou otázku, jestli je možné závěry rozsudku Kemwater ProChemie použít analogicky i pro účely zachování osvobození od DPH u dodání zboží do jiného členského státu, pokud není znám konkrétní příjemce. Na rozhodnutí SDEU čekáme.
Závěrem podotýkáme, že případ posuzuje situaci z období před tzv. „quick fixes“, tj. před zavedením povinnosti dodavatele vykázat dodání do jiného členského státu do souhrnného hlášení, včetně uvedení DIČ konkrétního odběratele, pro účely zachování osvobození od DPH. Je tedy otázka, zda případné příznivé závěry SDEU bude možné uplatnit i na pozdější transakce.