Z judikatury
8. 8. 2018

NSS k prokazování osvobozených dodávek do jiného členského státu

Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávném rozsudku znovu posuzoval případ, kdy bylo správcem daně zpochybněno osvobození od DPH při přeshraničních dodávkách zboží. Kromě specifických skutkových okolností daného případu komentoval význam písemného prohlášení odběratele ve smyslu § 64 odst. 5 zákona o DPH a možnost dovolávat se dobré víry.

Aleš Krempa
Martin Krapinec

NSS (8 Afs 179/2016 – 33) se zabýval situací, kdy správce daně zpochybnil osvobození od DPH při přeshraničních dodávkách mobilních telefonů do Švédska. Fakturace probíhala přes osoby usazené právě ve Švédsku či v Litvě a daňový subjekt nedisponoval dostačujícími (vhodnými) důkazními prostředky. V průběhu daňové kontroly u dodavatele správce daně zjistil skutkové okolnosti případu a prověřil je prostřednictvím mezinárodního dožádání k zahraničním správcům daně. Správce daně na základě dožádání zjistil, že se v účetnictví odběratele nenacházejí žádné záznamy o provedených obchodních transakcích s dodavatelem a že jeden z odběratelů dokonce zbankrotoval. Nebylo potvrzeno, že by tyto společnosti uskutečnily prodej takového zboží, které jim měl dodavatel doručit.

Daňový subjekt k dotčeným dodávkám následně v rámci daňové kontroly uvedl, že mu jednatel odběratele sdělil při dodání zboží nesprávné fakturační údaje a předložil ověřené prohlášení jednatele odběratele o skutečném odběrateli zboží. V rámci dožádání bylo však zjištěno, že se proti tomuto jednateli vede trestní řízení v zemích EU v souvislosti s podvody týkajícími se DPH a pašování. 

K danému NSS připomenul skutečnost vyplývající z ustálené judikatury – pokud plátce daně prokazuje nárok na osvobození od DPH písemným prohlášením ve smyslu § 64 odst. 5 zákona o DPH, avšak současně panují pochybnosti o skutkovém stavu, je součástí důkazního břemene plátce i povinnost prokázat existenci podmínek pro toto osvobození. Daňový subjekt byl vyzván k doložení oprávněnosti uplatněného osvobození od DPH. Na to dodavatel změnil svá skutková tvrzení a uvedl, že zboží předal přepravci odběratele v Bohumíně nebo na území Polska a předkládané dodací listy byly potvrzeny řidičem odběratele při předání zboží.

NSS na základě svého posouzení zcela očekávaně dospěl ke stejnému závěru jako krajský soud. Konstatoval, že dodavatel nepřijal způsobilá opatření k zajištění, že příslušná operace nepovede k účasti na daňovém podvodu. Naopak se dle NSS choval dokonce lehkovážně, pokud podle svého tvrzení předal zboží přepravci odběratele, aniž by si jakkoli ověřil, kam bude fakticky dodáváno a zda bylo skutečně doručeno do místa určení. Za takových skutkových okolností, kdy se daňový subjekt chová zcela pasivně bez snahy ověřit si pravost informací poskytnutých odběratelem, se dle NSS daňový subjekt nemůže dovolávat dobré víry.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign