NSS k prominutí úroků z prodlení
Nejvyšší správní soud se v rozsudku 4 Afs 311/2021-33 zabýval otázkou, zda je možné vyhovět žádosti daňového subjektu o prominutí úroku z prodlení, který vznikl v důsledku nesprávného uplatňování režimu DPH. Subjekt sám aktivně napravil chybu – podal dodatečná daňová přiznání a zaplatil daň. Správce daně ovšem klasifikoval jeho jednání a postup jako četné porušování povinností při správě daní a prominutí nevyhověl.
Daňový subjekt, německá společnost, pochybil v aplikaci správného režimu DPH u uskutečněných transakcí. Místo v České republice odváděl související daň v Německu. Bez vyzvání správce daně si chybu zpětně uvědomil a součinně podnikl všechna nápravná opatření: zpětně se registroval k DPH, podal dodatečná daňová přiznání v ČR a uhradil dlužnou daň.
Následně daňový subjekt požádal o prominutí úroků z prodlení, které u dlužné daně vznikly. Správce daně ovšem jednání daňového subjektu klasifikoval jako opakované porušování daňových předpisů a žádosti nevyhověl. Případ pokračoval u soudu.
NSS podpořil argument daňového subjektu, že institut prominutí úroku z prodlení představuje „výsadu“ pro subjekty, které spolupracují se správcem daně a jednají čestně, poctivě a s upřímnou snahou své pochybení napravit. Proto by jednání v daném případě nemělo být dáváno na roveň subjektům, které opakovaně a cíleně nespolupracují a maří jednání správce daně. Soud se také ztotožnil s názorem daňového subjektu, že jeho pochybení představují jeden skutek, nikoli opakované porušování daňových předpisů.
NSS tak podpořil argumenty daňového subjektu a zdůraznil především jeho kooperativní, poctivý a čestný přístup v průběhu řízení.