NSS odmítl nárok na odpočet DPH z pořízení movitých věcí po koupi obchodního závodu
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve sporu o odepření nároku na odpočet DPH z titulu pořízení movitých věcí, po kterém následovala koupě obchodního závodu od stejného dodavatele. Pořízení věcí daňovým subjektem a pořízení části obchodního závodu představuje komplexní obchodní transakci, již nelze vnímat jako dvě samostatná plnění a je nutné zkoumat celkovou podstatu.
V daném případě (9 Afs 28/2021–43) měl daňový subjekt zájem podnikat v oblasti pronájmu a půjčování stavební techniky a poskytovat související servis. Pořídil proto od svého dodavatele v první fázi movité věci (zejména vozidla a stavební techniku). Při úvaze, že pořízené movité věci bude využívat ke své podnikatelské činnosti, si ve svém daňovém přiznání nárokoval odpočet DPH. Správce daně v rámci daňové kontroly odhalil, že pořízený soubor věcí netvořil funkční celek, kterým mohl daňový subjekt zcela realizovat ekonomickou činnost, a že úzce souvisí s následným pořízením části obchodního závodu. Pořízení části obchodního závodu není předmětem DPH, a tudíž v tomto případě není odpočet daně opodstatněný. Postup správce daně svým rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze. Daňový subjekt se odvolal a případ se dostal k NSS.
NSS potvrdil postoj správce daně i Městského soudu. Zdůraznil, že pro účely DPH není důležitá funkční povaha nabývaných věcí, nýbrž celkový záměr transakce. Podstatné bylo, že už v době vystavení daňového dokladu na pořízení movitých věcí byla uzavřena smlouva o převodu části obchodního závodu. Nabytí části obchodního závodu není předmětem DPH a i v případě, že při koupi části závodu byl vystaven daňový doklad s DPH, odběratel nemá nárok na odpočet daně. Roli nehraje ani to, že formálně byly uzavřeny dvě smlouvy (smlouva kupní a smlouva o koupi části obchodního závodu). Uzavřením dvou smluv došlo k umělému rozdělení jedné transakce, kterou je nutné pro účely DPH posoudit vcelku jako prodej části obchodního závodu.