NSS: Pouhé prokázání podvodu nestačí k odejmutí nároku na odpočet

V tomto případě společnost kupovala reklamní služby na golfových turnajích a prostor pro reklamní spoty na LCD televizorech v Praze. Tyto služby zajistila firma, v jejímž čele byla zapsána osoba, která byla posléze zbavena způsobilosti k právnímu jednání. Činnost společnosti zajišťoval právník, který měl od tohoto jednatele (z doby jeho způsobilosti) plnou moc a také zaměstnanec, který byl úkolován tímto právníkem. Z předložených důkazů vyplývá, že plnění bylo poskytnuto v rozsahu smluv, což nezpochybňuje ani správce daně. 

Poté, co byl jednatel zbaven způsobilosti k právnímu jednání, zjistil správce daně, že podpis na registraci k DPH a na podaných přiznáních k DPH byl zfalšován. Za těchto okolností zrušil všechny platební výměry a také registraci této společnosti k DPH. Na základě zrušené registrace dodavatele zahájil správce daně daňovou kontrolu u příjemce reklamních služeb. 

Podle správce daně měl příjemce služeb vyvodit, že se účastní daňového podvodu, a to na základě těchto indicií:

Z hlediska podvodu na DPH není dle NSS podstatné, zda úkony jednatele byly neplatné, ani to, zda skutečně došlo ke zfalšování podpisů. Podstatné je, zda zapojením takto omezené osoby došlo k podvodu na DPH, o kterém příjemce plnění věděl nebo vědět mohl. 

NSS se s úvahou správce daně neztotožnil a konstatoval, že výše uvedené skutečnosti neindikují podvod na DPH. Virtuální sídlo společnosti a spolupráci navázanou přes zaměstnance považuje za běžnou obchodní praxi a ověřování podpisů ze sbírky listin naopak za nestandardní požadavek ze strany správce daně.