NSS se zastal daňového subjektu u akviziční struktury
Nejvyšší správní soud odmítl názor finanční správy, že nákup podílu financovaný úvěrem a následná fúze za účelem přenesení úvěru do nově nakoupené provozní entity představuje zneužití práva. K rozhodnutí ve prospěch poplatníka přispěla schopnost daňového subjektu vysvětlit ekonomickou racionalitu transakce. Důležitým aspektem byl zároveň požadavek úvěrující banky na faktické přenesení úvěru na provozní entitu.
V posuzovaném případě došlo k akvizici české provozní společnosti novým investorem, zahraniční skupinou. Po akvizici následovaly vnitroskupinové transakce, a to i za pomoci fúze, které vedly k přenesení bankovního akvizičního úvěru na českou provozní společnost. To požadovala externí banka v úvěrové dokumentaci.
Správce daně v přenesení úvěru na českou provozní entitu za pomoci fúze (a dalších transakcí) spatřoval zneužití práva vedoucí k získání neoprávněné daňové výhody (ve formě daňově uznatelných úroků z úvěrového financování). Ve své argumentaci mimo jiné uvedl, že transakce mohla být uspořádána jiným způsobem nebo mohla být realizována jiná transakce.
Krajský soud a následně NSS se v projednávaném případě postavily za daňový subjekt. Soudy uznaly, že daňový subjekt vysvětlil ekonomickou racionalitu posuzovaných transakcí, přičemž klíčovou roli hrály požadavky banky uvedené v úvěrové smlouvě. Dle NSS byl požadavek banky na přenesení úvěru na českou provozní entitu racionální, protože posiluje postavení banky jako věřitele. Dle soudu nelze ekonomický smysl transakce popřít pouhým konstatováním, že transakce mohla proběhnout jinak, nebo že mohla být realizována jiná transakce.
Očekáváme, že tento rozsudek bude v budoucnu hojně diskutován a bude mít případně dopad na strukturu externích akvizic.