NSS: V praxi existuje více ospravedlnitelných důvodů pro prominutí sankcí, než uvádí pokyn GFŘ

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozhodnutí uvedl, že při výkladu ospravedlnitelných důvodů pro prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu musí správní orgány zkoumat konkrétní okolnosti každého jednotlivého případu. Pokud výčet ospravedlnitelných důvodů v metodickém pokynu GFŘ s určitou situací nepočítá, neznamená to automaticky, že sankci nelze prominout.

NSS se v komentovaném případě detailněji zabýval výkladem ustanovení zákona o daních z příjmů, které umožnuje správci daně prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k neoznámení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Výše této pokuty se pohybuje mezi 0,1 % až 15 % hodnoty neoznámeného příjmu. 

Daňový subjekt prodal podíl v obchodní korporaci, který byl osvobozen. Jelikož oznámení o osvobozených příjmech podal až na výzvu správce daně, vznikla mu povinnost platit pokutu ve výši 10 % osvobozeného příjmu. Poplatník požádal o prominutí pokuty s odůvodněním, že se prudce zhoršil jeho zdravotní stav, kdy několikrát týdně docházel na dialýzu. Správce daně nicméně nepovažoval takový důvod za ospravedlnitelný. Při svém posouzení vycházel z metodického pokynu GFŘ D-28, který konkretizuje čtyři ospravedlnitelné důvody. Dospěl k závěru, že skutečnosti tvrzené daňovým poplatníkem žádný z uvedených důvodů nenaplňují.  

Dle NSS prominutí pokuty nepřipadá v úvahu v situaci, kdy oznámení nebylo podáno z důvodu liknavosti, nezodpovědnosti či dokonce úmyslně. Na druhou stranu uvádí, že zákon záměrně nespecifikuje ospravedlnitelné důvody, aby tak umožnil správním orgánům reagovat na konkrétní okolnosti jednotlivých případů. Z hlediska následného soudního přezkumu pak není metodický pokyn GFŘ rozhodný. V tomto ohledu soud uzavřel, že v daném případě lze považovat popsané zdravotní problémy poplatníka za natolik závažné, že představují ospravedlnitelný důvod pro prominutí pokuty za nesplnění zmíněné oznamovací povinnosti.  

V praxi může mít komentované rozhodnutí vliv nejen na prominutí pokuty při neoznámení osvobozeného příjmu, ale také pro posuzování okolností pro promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení, kde jsou právní úprava a související metodické pokyny GFŘ konstruovány obdobný způsobem. Finanční úřady by i při promíjení těchto sankcí měly vždy zohledňovat individuální okolnosti případu a samy uvážit, zda se jedná o ospravedlnitelný důvod. Výkladové pokyny GFŘ jsou při tom pouhou pomůckou, ale nemohou pokrývat všechny myslitelné životní situace. 

Sdílet článek