Zpět na výpis

NSZ aktualizuje metodiku k vyvinění právnických osob

Státním zástupcům doposud chyběl nástroj k posouzení, zda vnitřní opatření a úsilí společnosti bránit trestné činnosti stačí na to, aby se vyhnula trestní odpovědnosti za pochybení svých zaměstnanců. Tento nástroj jim nyní dává do ruky aktualizovaná metodika Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) rozšířila počet trestných činů, za něž mohou být právnické osoby odpovědné, a nově zavedla možnost tzv. vyvinění. Právnická osoba se může vyhnout trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, k minimalizaci rizik trestné činnosti svých zaměstnanců, jednatelů a dalších osob. Součástí tohoto úsilí může být například zavedení a prosazování vnitřního systému opatření, jejichž cílem je prevence trestné činnosti (tzv. compliance programu). Novela samotná ale neříká, jak mají společnosti tento požadavek na aktivní prevenci trestné činnosti plnit, ani neuvádí standardy pro compliance programy. Pro řadu právnických osob tak dosud zůstávala problematika vyvinění nejasná, k čemuž přispívá i dosud málo rozvinutá judikatura. Aktualizovaná metodika NSZ k aplikaci § 8 odst. 5 TOPO ze 14. srpna 2018 by tuto situaci měla změnit.

Jaké požadavky klade metodika na compliance programy? Musí být šité konkrétní společnosti na míru, tj. odpovídat povaze a oboru její činnosti, nabízeným produktům a službám, její struktuře a velikosti. Pro možnost vyvinění je důležité, aby zavedená opatření bránila právě tomu druhu trestné činnosti, z níž jsou zaměstnanci či jiní zástupci společnosti podezřelí. Má-li se společnost např. vyvinit z korupčního jednání zaměstnance, musí v ní existovat účinná protikorupční opatření (etický kodex, školení, politika nulové tolerance korupce atd.). Taková opatření nesmí být zavedena až poté, co došlo k trestnému činu. Navíc se bude přihlížet i k tomu, zda úsilí společnosti bránit trestné činnosti trvá i po jeho spáchání.

Compliance programy by měly vycházet z analýzy potenciálních rizik. Konkrétní opatření by měla zahrnovat prevenci trestné činnosti (etický kodex, školení, vzdělávání), její detekci (etická linka, interní šetření a audity, moderní nástroje datové analýzy) a reakci na ni (stanovení důsledků protiprávního jednání, vymáhání škody, jiné právní kroky). Nebude přitom stačit, aby opatření byla pouhou formální součástí vnitropodnikových směrnic, ale jejich dodržování bude třeba aktivně prosazovat a kontrolovat, samotná pravidla pak v případě potřeby aktualizovat. Opatření zkrátka nesmí zůstat jen „na papíře“, aktivní přístup je zcela nezbytný.

Celkový počet stíhaných a obžalovaných právnických osob od roku 2012, kdy TOPO vstoupil v účinnost, stále roste. Za poslední dva roky čelilo trestnímu stíhání 595 právnických osob, 336 jich bylo odsouzeno. Soudy udělovaly především peněžité tresty, a i když dosud rekordní pokuta činila pět milionů Kč, současný průměr dosahuje pouhých 150 tisíc Kč. Vážnější hrozbou je zákaz činnosti či zrušení společnosti rozhodnutím soudu (dosud k němu došlo v 52 případech). Mnohem závažnější postihy hrozí společnostem, na které se vztahují zákony s mezinárodní působností (americký FCPA či britský UK Bribery Act), kde se zatím nejvyšší pokuta vyšplhala v přepočtu na 12 miliard Kč. Motivací pro zavedení a kontrolu dodržování robustního compliance programu ale nemusí být jen možnost vyvinění a vyhnutí se postihu. Je prokázáno, že tyto programy působí především preventivně a omezují vznik finanční škody a poškození dobrého jména společnosti.