Zpět na výpis

Očekávané změny v zákoně o daních z příjmů v roce 2019

Daňové poplatníky čekají od roku 2019 poměrně významné změny. Vyplývá to alespoň z prvního návrhu novely zákona o daních z příjmů zveřejněné ministerstvem financí. Ta se nyní nachází ve vnějším připomínkovém řízení. Mělo by podle ní dojít k zásadní úpravě konceptu zdanění fyzických osob. Právnické osoby budou nově podléhat pravidlům směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) a do daňového řádu bude zavedeno obecné pravidlo proti zneužití práva.

Daň z příjmů fyzických osob
V oblasti daně z příjmů fyzických osob by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně. Namísto toho návrh předpokládá zavedení progresivní daňové sazby ve výši 19 % u příjmů do 1,5 milionu korun a 24 % u příjmů přesahujících tuto částku. Nově si podnikatelé, včetně podnikatelů uplatňujících výdaje paušálem, budou moci od základu daně odečíst 75% zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění.

Odečitatelnost výpůjčních nákladů
Řada změn v zákoně o daních z příjmů nastane pro právnické osoby v důsledku implementace evropské směrnice ATAD. Ta mimo jiné zavádí nová pravidla pro omezení odečitatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů (tj. nákladů převyšujících související příjmy). Ty budou ve zdaňovacím období daňově uznatelné do výše 80 milionů korun nebo do částky odpovídající 30 % výsledku hospodaření před zdaněním, uplatněním úroků a odpisů, pokud bude takto stanovená částka vyšší. Výpůjční náklady přesahující tyto limity se budou považovat za daňově neuznatelné. Navrhovaná novela však předpokládá, že si poplatník bude moci neuznané náklady odečíst od základu daně v budoucích obdobích, pokud jeho nadměrné výpůjční náklady nepřekročí v těchto obdobích stanovený limit. Tato možnost by se však neměla vztahovat na právní nástupce. Stávající pravidla omezující daňovou uznatelnost úrokových nákladů (například pravidla nízké kapitalizace) zůstanou zachována.

Na rozdíl od testu nízké kapitalizace budou do nových pravidel spadat i půjčky od nespřízněných osob (například bankovní úvěry). Také definice výpůjčních nákladů bude širší než definice finančních nákladů pro účely pravidel nízké kapitalizace. Výpůjčními náklady se budou rozumět například i úroky kapitalizované do vstupní ceny majetku, úroky z leasingových splátek nebo kurzové rozdíly související s financováním. Z nových pravidel budou vyjmuty finanční instituce a samostatné společnosti, které nejsou členy žádné skupiny. Nová pravidla by se měla aplikovat bez ohledu na datum uzavření příslušného finančního nástroje. Návrh novely obsahuje pouze přechodná ustanovení vztahující se ke kapitalizovaným úrokům, které nebudou považovány za nadměrné výpůjční náklady, pokud byl majetek uveden do užívání do 17. června 2016. Obdobně budou posuzovány úroky obsažené v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s jeho následným úplatným převodem na uživatele, pokud závazek vznikl do 17. června 2016. 
 

Pravidla CFC
Návrh novely dále obsahuje pravidla pro zdanění ovládaných zahraničních společností („CFC rules“). Ty jsou rovněž reakcí na povinnou implementaci směrnice ATAD. Dle těchto pravidel bude česká společnost povinna zahrnout do svého základu daně vybrané příjmy své zahraniční ovládané společnosti. Tou je taková společnost, na jejímž kapitálu se ať už přímo či nepřímo z více než 50 % podílí česká společnost. 

Další podmínkou je, že taková zahraniční společnost nevykovává žádnou podstatnou ekonomickou činnost a její daňová povinnost v zahraničí je nižší než jedna polovina daňové povinnosti, jakou by tato společnost měla v případě zdanění dle českého daňového práva. Pokud se zahraniční dceřiná společnost kvalifikuje dle výše uvedených podmínek jako „ovládaná společnost“, bude mít česká matka povinnost zahrnout do svého základu daně její vybrané příjmy, jako jsou příjmy z dividend, úroků nebo licenčních poplatků. Česká mateřská společnost si proti své daňové povinnosti započte daň, kterou dceřiná společnost zaplatila z předmětných příjmů v zahraničí. 
 

Zdanění při přemístění majetku přes hranice
Od roku 2020 by se mělo implementovat také pravidlo pro zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví. Toto pravidlo se uplatní především v situacích, kdy česká společnost přemístí svá aktiva do své stálé provozovny v zahraničí či naopak, nebo v případě, kdy česká společnost změní svou daňovou rezidenci. Přesun majetku bude v tom případě zdaněn v České republice obdobně, jako by byl zdaněn prodej aktiv. Základem daně tedy bude rozdíl mezi tržní cenou aktiv a jejich daňovou hodnotou. V určitých případech bude možné rozložit splátku daně do následujících pěti let. 
 

Hybridní nesoulady
Od roku 2020 je také navrženo dodaňování tzv. hybridních nesouladů u přidružených osob. Hybridní nesoulady mohou mít formu tzv. dvojího odpočtu, kdy jedna částka (například daňově uznatelný výdaj) snižuje základ daně ve více než jedné jurisdikci, nebo formu tzv. odpočtu bez zahrnutí příjmu do základu daně, kdy k odpočtu od základu daně dochází v jedné jurisdikci bez odpovídajícího zahrnutí téže částky (příjmu) do základu daně v jurisdikci jiné. 
 

Zneužití práva
Implementace směrnice ATAD se dotkne i daňového řádu. Ten bude nově obsahovat obecné pravidlo proti zneužití práva, v rámci něhož správce daně nebude přihlížet „k právnímu jednání a jiným skutečnostem, jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je získání daňové nebo jiné výhody v rozporu se smyslem a účelem právního předpisu.“ Zákaz zneužití práva v daňové oblasti se již dnes aplikuje a je formulován judikaturou Nejvyššího správního soudu. Návrh zákona novelizující zákon o daních z příjmů a daňový řád je v tuto chvíli ve vnějším připomínkovém řízení a je možné, že v rámci legislativního procesu doznají navrhovaná ustanovení ještě změn.