Rekordní rychlostí prošla v listopadu legislativním procesem novela energetického zákona, která zavádí odvod z nadměrných příjmů pro většinu výrobců elektrické energie a implementuje tak část nařízení Rady EU 2022 / 1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Obsahuje také mechanismus zavedení stropů na nákupní ceny energií i pro velké podniky. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 30. listopadu 2022 pod číslem 365/2022 Sb. a nabyla účinnosti 1. prosince 2022.
Odvod z nadměrných příjmů
Poplatníky odvodu jsou výrobci a případní zprostředkovatelé účastnící se velkoobchodních trhů s elektřinou jménem výrobců, bez ohledu na tržní časový rámec a to, zda se jedná o dvoustranné obchody nebo obchody na centralizovaném trhu. Dále jsou to osoby s poplatníkem přímo i nepřímo propojené, které elektřinu dodávají na velkoobchodní trh.
Předmětem odvodu je nadměrný příjem výrobce, který se stanoví jako rozdíl mezi skutečně realizovaným příjmem a stropem tržního příjmu. Zákon z předmětu odvodu vyjímá například příjmy z prodeje elektřiny vyprodukované ve
výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně nebo pro elektřinu vyrobenou z biometanu.
Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně.
Tržním příjmem se rozumí realizovaný příjem, který výrobce obdrží výměnou za prodej a dodávku elektřiny vyrobené na území ČR do elektrizační soustavy. Způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu, stanoví vláda nařízením.
Strop tržního příjmu z prodeje 1 MWh činí v závislosti na druhu energie:
- 180 eur (větrná, sluneční, geotermální a vodní energie bez využití přehradní nádrže, energie z rašeliny a minerálních olejů);
- 240 eur (plynné palivo z biomasy);
- 210 eur (pevné palivo z biomasy);
- 100 eur (využití odpadu s výjimkou biomasy);
- 70 eur (jaderná energie);
- 170 nebo 230 eur (energie z hnědého uhlí v závislosti na typu výrobny elektřiny).
Strop tržního příjmu tedy není stanoven například pro pro elektrickou energii vyrobenou z černého uhlí a zemního plynu. Zákon obsahuje pravidlo pro případy, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně využitím více druhů paliv, pro něž jsou stanoveny různé stropy tržního příjmu, případně nepodléhají zastropování.
Podle důvodové zprávy bude odvod daňově uznatelným nákladem. Zákon obsahuje i mechanismus pro stanovení výše odvodu a jeho daňové uznatelnosti, pokud dochází k prodejům elektřiny v rámci skupiny před jejím dodáním na velkoobchodní trh. Správcem odvodu podle daňového řádu bude Energetický regulační úřad. Odvod se bude uplatňovat ve dvou odvodových obdobích: prosinec 2022 a kalendářní rok 2023.
Poplatník je povinen podat vyúčtování odvodu za první odvodové období do dvou měsíců po uplynutí období, tedy do 28. února 2023, a odvod v této lhůtě rovněž uhradit.
Odvod za druhé odvodové období se bude hradit prostřednictvím měsíčních záloh. Poplatník je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí měsíčního zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit. Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu. Vyúčtování se pak bude podávat do 3 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.
Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.
Mechanismus zavedení stropů cen energií pro velké podniky
V průběhu projednávání byl přijat pozměňovací návrh, který s odvodem výrobců nesouvisí. Obsahuje návrh mechanismu pro zastropování cen energií pro velké podniky v pozici odběratelů. Tento mechanismus funguje na základě vyčíslení tzv. majetkového prospěchu (výhody), kterou získá zákazník tím, že odebírá elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu (zastropovanou – například na úrovni v současné době stanovené pro maloodběratele) oproti stavu, kdy by měl hradit za odběr elektřiny nebo plynu vyšší smluvní cenu.
Pokud tento majetkový prospěch přesáhne určitý přípustný limit, např. intenzitu veřejné podpory podle Dočasného krizového rámce, podnik bude muset neoprávněný majetkový prospěch vrátit. Vzhledem k průběžným odběrům energie je možné tuto částku stanovit až po skončení období, na které jsou ceny zastropovány. Lze očekávat, že přesné fungování tohoto mechanismu vláda navrhne na základě výsledků jednání mezi členskými státy EU.