Oznamovací povinnost při zaměstnávání cizinců zavazuje i zahraniční společnosti
Jeden z administrativních úkolů při zaměstnávání cizinců představuje oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči Úřadu práce ČR. Čeští zaměstnavatelé si této povinnosti často nejsou vědomi, případně si neví rady s množstvím údajů ani termíny, které zákon stanoví. Oznamovací povinnost plynoucí z české legislativy ovšem mají i zaměstnavatelé usazení v zahraničí. Pro ně je tak situace ještě náročnější. Za nesplnění této povinnosti nebo pozdní oznámení jim hrozí pokuta až 100 000 Kč.
Povinnost zaměstnavatele oznamovat nástupy, ukončení a změny údajů zahraničních zaměstnanců je zakotvena v zákoně o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé ji splní nahlášením poměrně širokého výčtu požadovaných údajů příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR. Zákon stanovuje také lhůty. Ty jsou zejména v případě nástupu cizince do zaměstnání přísné – tato skutečnost musí být nahlášena nejpozději v den nástupu, pro ostatní případy je lhůta desetidenní.
Zákon o zaměstnanosti však kromě zaměstnání cizince u společnosti v České republice upravuje také problematiku vyslání cizince k výkonu práce ze zahraničí. Pokud je cizinec vyslán do České republiky, musí jeho zaměstnavatel oznamovací povinnosti v ČR také splnit.
Vysílající společnost nahlašuje cizince nejpozději v den počátku vyslání
I když u většiny vyslání existuje česká přijímající společnost, je důležité zdůraznit, že oznamovací povinnost leží na zahraničním zaměstnavateli daného cizince – vysílající společnosti. Tuto změnu přinesla již novela zákona v roce 2020. Vysílající společnost musí tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději v den počátku vyslání a dále pamatovat na včasné oznamování změn a předčasného ukončení vyslání. Oznamovací povinnost se vztahuje i na případy, kdy ve vyslání žádná česká společnost, ke které by byl zahraniční zaměstnanec vyslán, zapojena není – například pokud je cizinec vyslán do České republiky za účelem průzkumu trhu.
Společnost usazená mimo území České republiky má o poznání složitější pozici, protože k oznámení jsou k dispozici jen formuláře v českém znění. Právní úprava však umožňuje využít k oznámení i zmocněného zástupce.
Závěrem připomínáme, že tato oznamovací povinnost se týká všech cizinců pracujících nebo vyslaných na území České republiky, bez ohledu na to, z jakého cizího státu pochází. V tomto ohledu nevnímá zákon o zaměstnanosti rozdíl mezi cizinci z členských zemí EU a třetích zemí.