Oznamování přeshraničních transakcí míří do Sněmovny

Do Sněmovny míří novela daňových zákonů pro rok 2020, jejíž součásti je implementace směrnice DAC 6. Ta zavádí novou informační povinnost ohledně přeshraničních uspořádání. Změny oproti poslednímu návrhu zákona se týkají nejen profesní mlčenlivosti zprostředkovatele takového oznámení, ale i případů, kdy správce daně na základě podaného oznámení neprovede žádné úkony.

Základním pilířem směrnice DAC 6 je zavedení mechanismu povinného oznamování informací o přeshraničních uspořádáních, které splňují určité charakteristické znaky definované přílohou zákona. Směrnice zavádí oznamovací povinnost týkající se takových uspořádání a automatizaci přeshraniční výměny informací. 

Oproti dřívějšímu návrhu doznala verze předložená Poslanecké sněmovně určitých změn. Vliv měla nejen obsáhlá diskuze s odbornou veřejností, ale i skutečnost, že konečná verze transponovaná do tuzemského právního řádu musí předně odpovídat skutečnému smyslu a účelu směrnice. V opačném případě by se Česká republika vystavila možnému postihu ze strany EU. 

Úpravami prošlo ustanovení týkající se informační povinnosti zprostředkovatelů vázaných profesní mlčenlivostí, zpravidla advokátů, notářů či daňových poradců. Nově budou mít tito zprostředkovatelé oznamovací povinnost týkající se jejich profesní mlčenlivosti nejen vůči uživateli uspořádání, ale i vůči jemu známým ostatním zprostředkovatelům. Dále bylo doplněno ustanovení týkající se nečinnosti správce daně po podání oznámení. Správce daně se totiž může rozhodnout nepodniknout na základě podaného oznámení ve vztahu ke zprostředkovateli nebo uživateli oznamovaného uspořádání žádné kroky. To ale automaticky neznamená, že by s takovým uspořádáním souhlasil. Především formulačních změn doznalo vymezení charakteristických znaků, které byly přesunuty ze samostatné vyhlášky do přílohy zákona. 

Na půdě Sněmovny lze čekat další kolo diskuzí kolem tohoto vládního návrhu.