Padla další překážka při vysílání pracovníků japonskými investory

1. srpna 2018 vstoupil v platnost protokol, kterým se mění smlouva o sociálním zabezpečení uzavřená mezi Českou republikou a Japonskem. Jako krok správným směrem budou tento protokol vnímat zejména japonští pracovníci, kteří jsou do ČR dočasně vysláni na klíčové pozice.

Původní smlouva totiž neumožňovala tyto pracovníky vyjmout z povinné účasti v českém sociálním a zdravotním pojistném systému, pokud uzavřeli pracovní smlouvu přímo s českou dceřinou společností japonského podniku. V takovém případě potřebovali získat od českých pojistných institucí výjimku, což japonské společnosti vnímaly jako překážku k rozšíření investic v ČR. České úřady se proto s Japonskem dohodly na uvolnění administrativních pravidel tak, aby tito pracovníci mohli v České republice uzavřít pracovní poměr a současně zůstat pojištěni výlučně v japonském sociálním systému, a to až na dobu pěti let. Současně však musí i nadále trvat dostatečně úzká pracovněprávní vazba pracovníka na jeho vysílajícího zaměstnavatele v tom smyslu, že tento pracovník je svým vysílajícím japonským zaměstnavatelem i nadále tzv. řízen. 

Od srpna 2018 tak vyslaní japonští pracovníci mohou zůstat pojištěni výhradně v japonském sociálním a zdravotním systému, i když mají uzavřenou pracovní smlouvu s českou společností. Podmínkou však je, že získají tzv. „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Japonska pro vyslané pracovníky“. Japonská instituce by měla následně i specifikovat, jakým způsobem se bude odvádět pojistné z mezd vyplácených českou společností do japonského pojistného systému.

Podle současných výkladů bude možné uvedený postup aplikovat i na vyslané japonské pracovníky, kteří působí ve funkci člena statutárního orgánu (např. jednatele) v České republice a uzavřeli smlouvu o výkonu funkce jednatele s českou společností. Stejná pravidla budou zároveň platit i pro české pracovníky vyslané do Japonska.

Sdílet článek