Podléhá obdržená pokuta za předčasné ukončení smlouvy DPH?
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se v rozsudku C-295/17 ve věci „MEO – Serviços de Comunicações e Multimédia SA“ zabývá otázkou, zda je poplatek za předčasné ukončení smlouvy předmětem daně z přidané hodnoty.
Společnost MEO poskytuje v Portugalsku služby v oblasti telekomunikací. V rámci své činnosti uzavírá i smlouvy s kratší délkou závazku, které stanoví, že v případě odstoupení zákazníka od smlouvy má společnost nárok na náhradu ušlého zisku. Zákazník je proto povinen doplatit částku i za měsíce, ve kterých mu služba již nebude poskytována. Celková zaplacená suma tedy vždy odpovídá částce za celé období, i když daná služba zákazníkovi není poskytována až do konce této doby. Společnost považovala částky, které účtovala zákazníkům v důsledku předčasného ukončení smlouvy, za smluvní pokutu. Ta není předmětem daně, tudíž z těchto přijatých plateb neodváděla DPH.
SDEU už dříve judikoval, že pokud existuje přímá souvislost mezi poskytnutou službou a získanou protihodnotou, využití poskytované služby je zákazníkovo právo, i když ho nevyužije. V daném případě je tímto právem využití poskytovaných telefonních služeb. V případě odstoupení se zákazníci rozhodli jej nevyužít, ačkoli za něj zaplatí stejnou cenu, jako kdyby tohoto práva využívali.
Při zohlednění hospodářské a obchodní reality, která je základním kritériem pro použití společného evropského systému DPH, předčasné ukončení smlouvy zákazníkem tuto realitu nemění. Společnost si totiž zachová stejnou úroveň příjmů, jako kdyby k přerušení poskytovaných služeb nedošlo. SDEU tak dospěl k závěru, že takováto předem stanovená částka se musí považovat za odměnu za poskytnutí služby a podléhá tak DPH.
Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že by částka, kterou musí zákazník doplatit po odstoupení od smlouvy, byla považována za nástroj, jenž má zákazníky odradit od nedodržení minimální doby vázanosti, nebo za smluvní pokutu stanovenou ve vnitrostátním právu. V obou situacích totiž SDEU potvrzuje, že společnost v každém případě obdrží identický příjem.
Společnosti by proto v případě, že poskytují služby, za které svým zákazníkům účtují předem sjednanou paušální částku, měly s ohledem na tento rozsudek ověřit uplatněný režim DPH.