Podrobná úprava home office stále v nedohlednu (I)

Přestože je práce z domova už přes rok z důvodu pandemie koronaviru často zmiňované pracovněprávní téma, její podrobnější úprava v zákoníku práce stále chybí. Tento nedostatek by měla změnit novela zákoníku práce z dílny lidoveckých poslanců. Vláda k ní ale koncem března vydala zamítavé stanovisko. Zůstává tedy otázkou, zda zákon bude vůbec přijat. Zaměstnavatelům zatím nezbývá, než se i nadále spoléhat na úpravu výkonu práce z domova formou vnitřního předpisu nebo dohody se zaměstnancem.

Podle zákoníku práce musí být závislá práce vykonávána „za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“. Na výkonu práce z domova nebo z jakéhokoli místa odlišného od pracoviště zaměstnavatele se tedy zaměstnavatel a zaměstnanec musí domluvit. Výkon práce z domova nemůže být zaměstnanci nařízen a současně na něj zaměstnanec nemá žádný nárok. Podrobnější podmínky pak lze upravit vnitřním předpisem.  

Kromě této obecné premisy obsahuje zákoník práce pouze jedno ustanovení, které se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec nejen nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale zároveň vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Této specifické skupině tzv. domáckých zaměstnanců zákoník práce stanoví několik výjimek ze standardních pravidel. Nevztahuje se na ně úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Dále jim nepřísluší mzda ani náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy a příplatek za práci ve svátek. Až na výjimky nemají tito zaměstnanci ani nárok na náhradu mzdy při osobních překážkách v práci.  

Pokud si však zaměstnanec sám pracovní dobu nerozvrhuje, výše uvedené výjimky se neuplatní. Na daného zaměstnance se vztahují veškerá ustanovení zákoníku práce jako na zaměstnance pracujícího na pracovišti zaměstnavatele. Často opomíjenou povinností při práci z domova je evidence pracovní doby. Povinnost zaměstnanci evidovat pracovní dobu a kontrolovat, že zaměstnanec dodržuje veškeré doby odpočinku a přestávky v práci, se na zaměstnavatele vztahuje vždy. Proto by měla být se zaměstnanci dohodnuta povinnost zaměstnavateli za tímto účelem poskytovat nezbytnou součinnost.  

Další často diskutovanou problematikou při výkonu práce z domova je bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Při výkonu práce z domova se zaměstnavatel automaticky nezprostí odpovědnosti za to, že pracoviště zaměstnance je bezpečné, ani odpovědnosti za případný pracovní úraz. Problematika BOZP by se proto neměla řešit jen z pohledu zajištění bezpečnosti pracovního prostření, ale i z pohledu možnosti zaměstnavatele kontrolovat zaměstnancovo domácí pracoviště a prošetřit zaměstnancem nahlášený pracovní úraz. Pokud není pracovní úraz řádně prošetřen, zaměstnavatel riskuje nejen sankce ze strany inspektorátu práce. V krajním případě nelze vyloučit, že pojišťovna odmítne pojistné plnění zcela nebo zčásti poskytnout. Upozorňujeme, že možnost vstupu do bydliště zaměstnance je nutné sjednat, nestačí ji pouze upravit ve vnitřním předpisu.  

Vzhledem k tomu, že problematika home office je značně obsáhlá a navíc stále velmi aktuální, zaměříme se v dalších číslech Daňovek například na pravdy a mýty, které kolují v souvislosti s úhradou nákladů anebo na možnosti zaměstnavatele zaměstnance při práci z domova monitorovat, včetně limitů, které by zaměstnavatel neměl překročit.  

Sdílet článek