Novela zákona o pojišťovnictví, která mimo jiné implementuje směrnici Solvency II do českého právního řádu, vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 304/2016. Cílem této legislativní změny je především posílit finanční stabilitu pojišťoven a zajišťoven a zvýšit ochranu jejich klientů. Zároveň dochází k harmonizaci pravidel výkonu činností těchto institucí v rámci jednotného evropského trhu a k rozšíření pravomocí České národní banky jakožto orgánu dohledu. Novelizace se dočkal i zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.
Díky uvedeným změnám se v rámci celé Evropské unie sjednotí systém řízení rizik a kapitálu pojišťoven. Pojišťovny, jež jsou obdobně jako banky oprávněny podnikat v rámci EU na základě tzv. jednotného evropského pasu, tedy budou moci své vnitřní procesy uplatňovat globálně a využít tuto změnu k harmonizaci vlastních postupů. To by mohlo z dlouhodobějšího hlediska přinést také úsporu nákladů na zajištění těchto interních činností.
S obavami naopak pojišťovny nahlíží na vypuštění, resp. zákaz tzv. souvisejících činností, protože by již nově nesměly vykonávat činnosti související s pojišťovací činností. Mezi takové patří mimo jiné zprostředkování jiných finančních služeb (například úvěrů). Tento požadavek podle ministerstva financí vyplývá rovněž ze směrnice Solvency II. Podle ní by měly členské státy zajistit, aby každá pojišťovna, která žádá o povolení, omezila svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace z nich přímo vyplývající. Vyloučena by měla být jakákoliv jiná obchodní činnost. O obsahu činností přímo vyplývajících z povolené činnosti se však vede polemika. Je tedy otázkou, co vše budou moci pojišťovny do budoucna vykonávat. Na trhu tak panuje určitá nejistota, zda uvedená změna a případné omezení povolených činností naopak stabilitu pojišťoven neohrozí.
Spolu s novelou zákona o pojišťovnictví byla přijata i novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Pojišťovací zprostředkovatelé budou mít nově nárok pouze na poměrnou část odměny v případě předčasného zániku pojištění z jiného důvodu než v důsledku pojistné události, nastane-li do pěti let od vzniku pojištění. Zároveň se zavádí povinnost pojistitele rozložit pořizovací náklady při výpočtu odkupného do doby pěti let od vzniku pojištění, respektive do celé pojistné doby, je-li kratší. Tím se může zvýšit částka, kterou pojistník obdrží jako odkupné v případě předčasného zániku pojištění. Uvedené změny dopadnou na pojistné smlouvy uzavřené po nabytí účinnosti této novely.