Povinnost přiznat daň u jednorázového plnění hrazeného ve splátkách

Soudní dvůr Evropské unie se v případu C-324/20 zabýval otázkou, kdy vzniká povinnost přiznat DPH při uskutečnění jednorázového plnění, které je hrazeno postupně v několika splátkách.

Německá společnost v průběhu roku 2012 jinému subjektu zprostředkovala prodej pozemků. Odměna za tyto služby byla sjednána ve výši 1 milion eur plus DPH a měla být hrazena v několika dílčích ročních splátkách ve výši 200 tisíc euro plus DPH. Společnost v okamžiku splatnosti dílčí splátky vystavila fakturu a odvedla z této platby DPH. Německý správce daně však konstatoval, že služba byla v celém rozsahu poskytnuta v roce 2012, a společnost měla tedy odvést DPH z celé odměny za zprostředkování již v tomto roce.

Ačkoliv v první instanci dal soud za pravdu společnosti, SDEU se ztotožnil s názorem správce daně, že plnění bylo uskutečněno jednorázově v roce 2012, a DPH tedy měla být odvedena z celé částky již v tomto roce. Rozsudek se opíral o výklad článku 64 směrnice o DPH, podle něhož se poskytnutí služby, které vede k postupným vyúčtováním nebo postupným platbám, považuje za uskutečněné uplynutím období, k nimž se tato vyúčtování nebo tyto platby vztahují. 

SDEU upozornil, že toto ustanovení se vztahuje pouze na plnění, která jsou poskytována opakovaně během určitého období, a je k nim proto možné přiřadit konkrétní dílčí platbu. Nelze ho však vztahovat na jednorázová plnění, jež jsou hrazena v postupných splátkách, protože k jednotlivým dílčím splátkám nelze přiřadit žádné plnění. V takovém případě se jedná o pouhé rozložení úhrady splátek do více období. Jelikož společnost službu poskytla jednorázově při prodeji pozemků v roce 2012, zdanitelné plnění se uskutečnilo a povinnost přiznat daň vznikla už v okamžiku poskytnutí služby. Odvod DPH tedy není možné odložit až na okamžik přijetí dílčí splátky. 

 

Sdílet článek