Povinnosti poskytovatelů ubytovacích služeb se mění

Daň z přidané hodnoty

Ve světle rozsudků Evropského soudního dvora se finanční správa vyjádřila k otázce rozdílu mezi ubytovací službou a nájmem nemovité věci:

Nájmem je situace, kdy pronajímatel převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem, a dále právo vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva. Nájem je spíše pasivní činností závisející na pouhém plynutí času, i když čas, respektive doba nájmu není sama o sobě rozhodujícím kritériem, zda se jedná o ubytovací službu či nájem. Zásadní dle finanční správy je, co se v rámci plnění objektivně nabízí, a to bez ohledu na to, jak dohodu kvalifikují zúčastněné strany. Služby, které jsou zprostředkovány prostřednictvím internetových platforem, naplňují ve většině případů charakteristiky ubytovacích služeb dle kódu klasifikace produkce 55 CZ-CPA.

Finanční správa připomíná, že ekonomickou činností je jakákoliv činnost vykonávaná za účelem pravidelného příjmu. Je zcela lhostejné, zda je výsledkem zisk či ztráta nebo zda osoba, která ubytovací službu provozuje, vlastní potřebné živnostenské oprávnění či nikoli. Osobu poskytující ubytování prostřednictvím internetových platforem je tak třeba považovat za osobu povinnou k dani, která poskytuje službu podléhající DPH. 

Pokud jde o místo plnění a osobu povinnou přiznat daň, může být otázka složitější: služby použití on-line platformy (tj. elektronické služby) mohou být totiž poskytovány osobám povinným i nepovinným k dani. Povinnost přiznat daň tak za určitých okolností může vzniknout jak poskytovateli ubytování (zprostředkovací poplatek), tak i nepřímo ubytovanému hostovi (poplatek za využití internetové platformy). Proto je nutné zkoumat, kdo je ve svém důsledku příjemcem takových služeb a o jakou službu se z povahy jedná. V případě, že příjemce služby je plátce DPH, je povinnost přiznat daň na něm. V případě, že příjemcem je osoba povinná k dani, která není registrovaná jako plátce, stane se z ní dnem přijetí služby identifikovaná osoba. Teprve v případě, kdy příjemcem je osoba nepovinná k dani, daň ze služby za tuto osobu odvede sama zprostředkující platforma. 

Daň z příjmů fyzických osob

Finanční správa připomíná, že z pohledu daně z příjmů fyzických osob je podstatné, zda poskytování ubytování naplňuje znaky podnikání (tj. samostatný výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku). Je-li tomu tak, pak příjmy podléhají dani jako příjmy ze samostatné činnosti. Pokud poskytovatel ubytování neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje ve výši 60 % nebo 40 % z příjmů v závislosti na tom, zda vlastní příslušné živnostenské oprávnění. 

Splní-li fyzická osoba podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, může vstoupit i do paušálního režimu a tyto příjmy zdaňovat paušální daní. 

Poskytuje-li ubytovací služby právnická osoba, měla by příjmy z ubytovacích služeb vykazovat ve svém přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Poskytovatelé ubytovacích služeb by neměli zapomínat ani na související povinnosti, které mohou vznikat např. dle zákona o daních z příjmů, zákona o účetnictví či pojistných zákonů. Může se jednat např. o povinnost vést účetnictví, daňovou evidenci nebo záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, pokud uplatňují výdaje formou výdajového paušálu, povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, odvodům pojistného jako osoba samostatně výdělečně činná atd. 

Daň z nemovitých věcí

Nově informace upravuje i oblast daně z nemovitých věcí. Jsou-li v nemovité věci poskytovány ubytovací služby, bude podléhat příslušné sazbě daně z nemovitostí stanovené pro podnikání (10 Kč/m2 zastavěné nebo podlahové plochy). Zdanitelná jednotka/stavba je považována za užívanou k podnikání, i když není k 1. lednu zdaňovacího období právě obsazena.