Praktické dopady rozhodnutí NS ohledně určitosti vymezení předmětu podnikání nebo činností

Korporátním právem otřáslo rozhodnutí Nejvyšší soudu (NS) 27 Cdo 3549/2020 o zdánlivosti ujednání zakladatelského právního jednání, které uvádí jako předmět podnikání obchodní korporace „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Obchodní korporace, jejichž společenská smlouva či stanovy vymezují předmět podnikání tímto způsobem, jsou povinny své zakladatelské dokumenty změnit a aktualizovat údaje v obchodním rejstříku.

Dle NS je vymezení předmětu podnikání jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ (tzv. volná živnost) příliš široké a neposkytuje dostatečnou představu o tom, co konkrétně je předmětem podnikání korporace. Z toho důvodu je takové právní jednání zdánlivé a nepřihlíží se k němu. 

Uvádění takto vymezeného předmětu podnikání bylo v minulých letech zcela standardním jevem, aplikovali ho notáři a rejstříkové soudy ho bez problémů zapisovaly. Důvodem zápisu volné živnosti jako předmětu podnikání byla zejména větší flexibilita v případě oborů činností živnosti volné, kterých je celkem 82. V současné době tedy existuje mnoho společností, které mají v zakladatelském právním jednání a obchodním rejstříku uveden zdánlivý předmět podnikání. Tyto společnosti mají povinnost své zakladatelské dokumenty změnit a vymezit předmět podnikání jasným a určitým způsobem a zajistit též změnu údajů v obchodním rejstříku. Možností, jak předmět podnikání dostatečně vymezit, je např. podrobně popsat předmět podnikání nebo do zakladatelského právního jednání uvést některé z oborů činností živnosti volné. 

Pokud tak společnosti neučiní, rejstříkový soud může společnost vyzvat ke zjednání nápravy. V případě, že společnost opravu zapsaných údajů nezajistí ani přes výzvu, může jí rejstříkový soud uložit pokutu až do výše 100 tisíc Kč nebo rozhodnout o jejím zrušení a likvidaci. 

Máme za to, že uvedení volné živnosti jako předmětu podnikání samo o sobě nevytváří překážku pro podnikání společnosti. Nicméně lze velmi důrazně doporučit, aby dotčené společnosti svůj předmět podnikání změnily v souladu s rozhodnutím NS. S ohledem na to, že předmět podnikání je změnou zakladatelského jednání, pro niž se u s.r.o. a a.s. vyžaduje forma notářského zápisu, bude taková změna spojena s náklady a administrativou dotčených společností. 

Sdílet článek