Práva cestujících v železniční dopravě doznala zásadních změn

Významnou změnou je povinnost dopravců a provozovatelů železniční infrastruktury poskytovat informace o spojích a zpoždění v reálném čase také prodejcům přepravních dokladů nebo cestovním kancelářím. Cestující tak budou mít k dispozici lepší informace o aktuální situaci na železnici, a to i když si jízdenku nezakoupili přímo u dopravce.

Právo na odškodnění a přesměrování

Dopravci, kteří splňují definici „jediného železničního podniku“, mají nově povinnost vystavit přímý přepravní doklad (tj. jedinou jízdenku). Tento krok umožní větší ochranu cestujících v případě zpoždění nebo zmeškání přípojného spoje a usnadní jim tak uplatnění práva na odškodnění. Výše odškodnění pak závisí na délce zpoždění vlaku a činí:

• 25 % z ceny přepravního dokladu při zpoždění od 60 do 119 minut;
• a 50 % z ceny přepravního dokladu při zpoždění delším než 120 minut. 

Nařízení nově pro vyloučení pochybností přímo zmiňuje, že cestujícím odškodnění nenáleží v případě mimořádné okolnosti nesouvisející s provozem, které železniční podnik nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky. Příkladem jsou mimořádné povětrnostní podmínky, pandemie či teroristický útok. Naopak stávka zaměstnanců dopravce takovou mimořádnou okolností není.

Součástí revidovaného nařízení je také právo na vlastní přesměrování. Cestujícím, jejichž cestu naruší zpoždění nebo odřeknutí spoje, musí totiž dopravce nabídnout řešení této situace. Pokud cestující nebude informován do 100 minut od narušení cesty, má nově právo na vlastní přesměrování. To znamená, že si může zakoupit jízdenku u jiného železničního nebo autobusového dopravce a původní dopravce mu následně musí uhradit nezbytně vynaložené náklady.
 

Podpora pro cestující se zdravotním postižením

Nařízení také posiluje ochranu cestujících se zdravotním postižením a dává jim právo na asistenci při nastupování a vystupování z vlaku, možnost zakoupit jízdenku přímo ve vlaku či nárok na náhradu za ztrátu nebo poškození pomocného zařízení (např. vozíku, chodítka). Zdravotně postižený cestující může požádat o asistenci nejpozději 24 hodin před tím, než bude asistenci potřebovat. Tato lhůta byla zkrácena z původních 48 hodin. Je zároveň třeba, aby zaměstnanci dopravce nebo železniční stanice byli řádně proškoleni v problematice zdravotního postižení, tak aby dokázali vyhovět potřebám zdravotně postižených.

S cílem podpořit využívání alternativních dopravních prostředků nařízení stanovuje povinnost zajistit v každém novém nebo modernizovaném vlaku minimálně čtyři místa pro jízdní kola. Jednotlivé členské státy pak mohou počet těchto míst zvýšit.

Železniční dopravci by se měli na změny co nejdříve připravit, a to nejen pokud jde o úpravu smluvní dokumentace, sdílení informací prodejcům a dalším osobám, ale také co se týče proškolení zaměstnanců.