Pravidla AML ještě přísnější
Transpozice nové evropské směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ještě zdaleka není u konce. Na půdě Evropské komise však již byl předložen návrh, který by měl pravidla ještě zpřísnit.
Požadavky zmíněné (čtvrté) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 ze dne 20. května 2015 („směrnice AML“) promítne do českého právního řádu novela zákona č. 253/2008, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („zákon AML“). Novela zákona AML, která momentálně čeká na projednání Senátem, přináší mnohé změny. Evropská komise však již chystá další zpřísňování pravidel.
Mezi povinné osoby návrh novely směrnice AML mimo jiné řadí platformy pro výměnu virtuálních měn a stanovuje maximální limity pro transakce s některými předplacenými nástroji. Kromě toho rovněž umožnuje finančním zpravodajským jednotkám – v Česku Finančnímu analytickému úřadu, vyžádat si od kterékoliv povinné osoby informace týkající se možného praní špinavých peněz a financování terorismu. Dle tohoto návrhu by také finanční zpravodajské jednotky měly možnost získávat informace o bankovních účtech.
Posun přináší novela směrnice AML i v rámci informací o skutečných majitelích, tedy fyzických osobách, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv v právnických osobách. Novela českého zákona AML v návaznosti na směrnici AML zakotvuje evidenci údajů o skutečných majitelích coby pomocný nástroj při plnění povinností osobami povinnými podle zákona AML. Byť bude evidence zařazena do systému stávajících veřejných rejstříků vedených rejstříkovými soudy, koncepce zatím nepočítá s veřejným rejstříkem. Na tuto evidenci se tak uplatní odlišný způsob zpřístupňování zapsaných informací. Nahlížet do ní budou moci pouze orgány a osoby určené zákonem. Dle novelizovaného znění směrnice AML by však za určitých okolností měly být v omezeném rozsahu informace z evidence údajů o skutečných majitelích veřejně přístupné.
Evidence údajů o skutečných majitelích svěřenských fondů, jejíž zavedení směrnice AML rovněž vyžaduje, je součástí novely občanského zákoníku. V tomto případě jsou ovšem poslanci zdrženlivější a tak tako novela téměř po roce od svého předložení prošla teprve druhým čtením. Evropská komise nicméně navrhuje, aby členské státy právní rámec vytyčený čtvrtou směrnicí AML implementovaly nejpozději do 1. ledna 2017 a mohly se tak začít připravovat na další změny.