Pravidla pro „Home office“? Novela opět ve hře

Práce z domova zažila během pandemie COVID-19 velký boom a mnoho zaměstnanců ji i nadále využívá. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele přitom zákoník práce řeší jen okrajově a stále se nedaří její úpravu novelizovat. Podle nedávného vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je však novela opět ve hře. Sladění profesního a pracovního života, k němuž práce z home office bezesporu přispívá, je navíc jednou z priorit podle programového prohlášení vlády.

Současná úprava práce mimo pracoviště zaměstnavatele je omezena pouze na § 317 zákoníku práce, jenž se týká režimu zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele a sami si rozvrhují pracovní dobu. Na zaměstnance, kterým pracovní dobu na home office rozvrhuje zaměstnavatel, však zákoník práce ani jiný právní předpis zvláštní úpravou nepamatují. Zaměstnavatelé tak musí složitě zvažovat, zda a jakou úpravou se v takovém případě mají řídit. Aplikační problémy a nejistota se dotýkají například BOZP nebo úhrady nákladů, které zaměstnanci na home office vznikají.

Zatím poslední návrh úpravy home office, který měl především nahradit stávající § 317 zákoníku práce novým zněním, připravili poslanci KDU-ČSL v únoru 2021. Jeho projednávání však bylo ukončeno s koncem minulého volebního období. Jedním z předkladatelů byl i ministr Jurečka a lze tedy očekávat, že případný vládní návrh zákona bude připraven v podobném světle. Přinášíme proto shrnutí hlavních bodů posledního návrhu novely.

Novela především zakotvila tři možnosti, na jejichž základě by bylo možné vykonávat práci z home office:

  • Dohoda zaměstnance a zaměstnavatele, která může mít v zásadě jakoukoliv formu.
  • Žádost zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen vyhovět alespoň v rozsahu poloviny pracovní doby, pokud z povahy práce nevyplývá, že nemůže být vykonávána mimo pracoviště.
  • Možnost zaměstnavatele práci z domova nařídit, a to z vážných provozních důvodů a na nezbytně dlouhou dobu. Tento bod budil největší rozpory a také my navrženou úpravu vnímáme jako problematickou, protože návrh např. nezohledňoval situaci, kdy by byl výkon práce z home office pro zaměstnance technicky nemožný.

Novela dále navrhovala upravit způsob náhrady nákladů souvisejících z prací z home office, přičemž umožňovala i jejich paušalizaci nebo nastavení některých pravidel v oblasti BOZP.

Za pozornost stojí, že novela reflektovala i požadavky na sladění profesního a pracovního života, tzv. work life balance. V případě, že by si zaměstnanec nerozvrhoval pracovní dobu sám, a tedy by platila rozvržená pracovní doba zaměstnavatele, by zaměstnavatel nemohl vyžadovat výkon práce v době od 20 hodin večer do 6 hodin ráno, o sobotách, nedělích a po dobu svátků (pokud by nevyplývala z povahy práce nezbytnost činnost v této době rozvrhovat). Toto „právo být offline“ reflektuje současné trendy v zemích Evropské unie.

Vzhledem hojnějšímu využívání práce z domova je přijetí detailnější úpravy dle našeho názoru správným krokem. Otázkou samozřejmě zůstává, v jaké podobě návrh z dílny současného ministra práce vzejde a zda se vůbec konečně podaří prosadit.
 

Sdílet článek