Přelomový verdikt NSS ohledně lhůty pro stanovení daně
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) řešil střet nové a staré právní úpravy lhůt pro stanovení daně. Postavil se proti dosavadní judikatuře, podle které se desetiletá lhůta pro stanovení daně u starých daní staví, i když je soudní řízení zahájeno po 1. lednu 2011, kdy už byl účinný daňový řád.
V praxi se stále někdy řeší správnost stanovení daně za období roku 2010 a předcházející. Tehdy platil zákon o správě daní a poplatků. Stará právní úprava neobsahovala ucelená pravidla pro počítání lhůt, a tak se použil soudní řád správní. Ten stanoví, že po dobu soudního řízení lhůta, ve které může správce daně stanovit daň, neběží. Daňový řád ale jasně určuje, že lhůta pro stanovení daně vždy skončí uplynutím deseti let od jejího počátku. Soudní řízení na toto desetileté maximum nemá žádný vliv.
Daňový řád obsahuje přechodná ustanovení, která upravují vztah nové a staré právní úpravy. Některé soudy včetně NSS zastávaly názor, že desetiletá lhůta pro stanovení daně se vlivem soudního řízení prodlužuje, i když bylo soudní řízeno zahájeno až po 1. lednu 2011 (kdy už platil daňový řád). Devátý senát NSS se při rozhodování obdobného sporu chtěl odchýlit od ustálené judikatury NSS, a tak mu nezbývalo nic jiného než věc předložit rozšířenému senátu k posouzení.
Dosavadní judikatura je protiústavní
Rozšířený senát v listopadovém rozsudku sp. zn. 9 Afs 95/2021 názoru devátého senátu přisvědčil. Rozšířený senát shrnul, že daňový řád běh lhůt upravuje plnohodnotně a výlučně, a proto už ve věcech daní nelze použít pravidlo o stavení lhůty podle soudního řádu správního.
Jakou právní úpravu aplikovat v souvislosti s během lhůt pro stanovení daně jasně upravuje přechodné ustanovení daňového řádu. V něm je zakotveno, že účinky právních skutečností, které nastaly před nabytím účinnosti daňového řádu, se posuzují podle staré právní úpravy. Z toho vyplývá, že pokud bylo soudní řízení související s daní zahájeno do 31. prosince 2010, desetileté maximum lhůty pro stanovení daně se staví a po dobu soudního řízení tedy neběží. Naopak – pokud bylo soudní řízení zahájeno po 1. lednu 2011, aplikují se pravidla pro stavení lhůt dle daňového řádu, a proto se maximální možná délka lhůty pro stanovení daně neprodlužuje.
Znění přechodného ustanovení daňového řádu je podle rozšířeného senátu zcela jednoznačné a dosavadní judikatura je protiústavní, protože je v rozporu se zákonem, přetváří ho a navíc znevýhodňuje daňové subjekty. Finanční správa deklarovala, že se tímto novým právním názorem bude ve své praxi řídit.